Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Na výrobce elektřiny dopadne od prosince povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.
Vláda původně odhadovala, že na ní vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců. V souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny však vláda snížila odhad výnosů z mimořádné daně až na 45 miliard korun. Odvod z tržeb z prodeje elektřiny nad stanovený horní limit, který dnes Zeman rovněž stvrdil, bude daňově uznatelným nákladem pro výpočet takzvané windfall tax. Naopak na odvodu z elektřiny chce vláda získat až 80 miliard korun, takže celkem by do rozpočtu mohlo přitéct 125 miliard korun.
Daňový balíček přináší i řadu dalších změn. Vedle zvýšení limitu pro registraci plátců DPH a zvýšení limitu pro využití paušální daně zavádí i tři nová pásma pro paušální daň. Odstupňována budou podle výše příjmů a od pásma se budou odvíjet i jednotlivé zálohové platby na dani z příjmů a pojistném. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné. V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. Osvobozuje se příjem člena volební komise od daně z příjmů.
Zaměstnanec, který poskytne finanční dar Ukrajině prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Praze a pouze z tohoto titulu si bude chtít snížit základ daně, nebude muset podávat daňové přiznání. Jeho zaměstnavatel by to mohl vyřešit v daňovém zúčtování. Pokud někdo ubytuje ukrajinské uprchlíky před válkou a dostane na jejich ubytování příspěvek podle zvláštního zákona, nebude se tento příspěvek započítávat do vlastních příjmů manžela či manželky pro účely uplatnění daňové slevy na manželku či manžela.
Prezident podepsal také zákon zavádějící odvody z prodeje elektřiny
Na výrobce elektřiny dopadne od prosince povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v Senátu, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. Novela ve schválené podobě vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100 Kč). V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.
Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
Takzvané zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na Parlamentem schválenou daň z neočekávaných zisků. Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny. V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.
Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.