Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...
Příznivá inflační čísla v kombinaci s absencí významnějších signálů o ne-ukotvenosti inflačních očekávání hrají do karet holubičím členům Rady guvernérů ECB. A ti by na prosincovém zasedání rádi zpomalili tempo zvyšování úrokových sazeb ze 75 na 50 bazických bodů. V podobném duchu situaci zaceňuje také peněžní trh, který na nejbližším zasedání očekává další růst sazeb toliko o 50bps.
Naproti tomu jestřábí letka bude argumentovat potřebou agresivní reakce měnové politiky, ať již ve světle stále vysoké jádrové inflace nebo přetrvávajících inflačních rizik. Na druhou stranu, i varianta růstu sazeb o 50bps může být nakonec pro jestřábí křídlo přijatelný kompromis výměnou za o něco příznivější podobu tzv. kvantitativního utahování (např. načasování jeho spuštění nebo velikost), jehož základní principy má ECB představit právě v prosinci. Koneckonců, k podobnému kompromisu došlo již v červenci, kdy vyšší růst sazeb prošel výměnou za vznik nového anti-fragmentačního nástroje TPI.
Shrnuto, podtrženo, listopadová inflační čísla hovoří spíše ve prospěch 50bps zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. Depozitní sazba by se tím dostala na 2 %, tj. horní hranici odhadovaného pásma neutrální sazby, nad níž by měla měnová politika působit restriktivně. Míru měnové restrikce v příštím roce zřejmě prohloubí i proces kvantitativního utahování, třebaže očekávání jsou nastavena spíše směrem k relativně pozvolnému a opatrnému snižování velikosti bilance ECB (10-15 mld. euro měsíčně).
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera setrvala v těsném okolí 24,30 EUR/CZK a zůstává tak poměrně výrazně pod intervenční hladinou ČNB. Ta včera potvrdila nastavení limitů pro hypoteční úvěry, stejně jako proticyklickou kapitálovou rezervu na úrovni 2,5 % (v platnosti od 1.4.2023). Dnes bude korunový trh zajímat především výsledek indexu PMI ve zpracovatelském průmyslu, který by měl i v listopadu setrvat významně v pásmu recese a potvrdit tak nepříznivé vyhlídky tuzemské ekonomiky na zbytek tohoto roku.
Eurodolar
Série mizerných amerických dat (Chicago PMI, ADP) v kombinaci s relativně umírněným vystoupením šéfa Fedu Powella přivodila propad amerických úrokových sazeb a oslabení dolaru. Z vystoupení J. Powella byla asi nejzajímavější zmínka o tom, že terminální sazba bude zřejmě v nové prognóze (jen) o něco zvýšena nad hodnotu v současné prognóze (tj. 4,75 %). To implikuje, že by Fed se současným cyklem mohl skončit již na zasedání na začátku února.
Série důležitých amerických dat bude pokračovat i dnes a především zítra. Pokud dnes index ISM z průmyslu a zítra payrolls budu výrazně slabší (než konsensus), tak eurodolar může otestovat hranici 1,05.
Akcie
Předseda Fedu Powell naznačil, že centrální banka příští měsíc zpomalí tempo zvyšování úrokových sazeb. „Čas pro zmírnění tempa zvyšování sazeb může nastat již na prosincovém zasedání," uvedl Powell. Vše naznačuje měkké přistání a tak trhy opět šílí. Nejvíce senzitivně samozřejmě reaguje technologický sektor, který posiluje téměř o 4,5 %. Například akcie Meta přidávají téměř 7,5 %. USA závěr obchodování: DJIA +2,2 %; S&P +2,6 %; Nasdaq Composite +4,4 %.