Evropská centrální banka dnes dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Zpomalením tempa růstu úrokových sazeb z říjnových 75 bps na 50 bps se tak cyklus utahování měnové politiky v eurozóně dostal do další fáze. Tu by měl v příštím roce doplnit i program kvantitativního utahování, jehož základní principy dnes centrální banka oznámila.
Interpretovat dnešní zpomalení tempa zvyšování sazeb jakožto holubičí obrat by však bylo chybou. Naopak Rada guvernérů doprovodila rozhodnutí o sazbách veskrze jestřábím komentářem, dle kterého by se měly úrokové sazby ještě „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Úrokové sazby by navíc měly na restriktivní úrovni po nějakou dobu setrvat k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli. V podobně jestřábím duchu se na tiskové konferenci vyjadřovala také Christine Lagardeová, dle které musí finanční trhy počítat, že ECB bude zvedat úrokové sazby o 50 bazických bodů po určitou dobu.
ECB ostatně nemá příliš na výběr – inflace v eurozóně sice v listopadu mírně zvolnila, nadále však zůstává dvouciferná. Rizikem navíc zůstává její vyšší perzistence v důsledku jen pomalého odeznívání jádrové inflace. Z tohoto důvodu předpokládáme, že ECB bude pokračovat ve zvyšování sazeb i v roce 2023, přičemž vrchol tohoto cyklu očekáváme na úrovni 3,0 - 3,5 %.
S dalším růstem úrokových sazeb je konzistentní i nová prognóza z dílny odborného aparátu. Ta nově počítá s krátkou technickou recesí v eurozóně (Q4 2022 a Q1 2023) v důsledku energetické krize a vysoké nejistoty. Recese však nebude dostatečně hluboká, aby se sama postarala o svižné odeznění silných cenových tlaků. Podstatné revize směrem nahoru doznal také inflační výhled pro rok 2023, a to z 5,5 % na 6,3 %. Neméně důležité je, že ECB ve své prosincové prognóze očekává inflaci nad cílem nejen v roce 2024 (3,4 %), ale i v roce 2025 (2,3 %), což evidentně dodalo na dnešním zasedání munici jestřábům v Radě guvernérů.
Vedle růstu úrokových sazeb dnes ECB oznámila také základní principy kvantitativního utahování (QT), tj. jak si centrální banka představuje snižování velikosti své bilance. Principiálně by se mělo jednat o „pasivní“ QT, kdy centrální banka bude postupně snižovat objem reinvestic jistiny ze splatných dluhopisů v rámci programu APP (představujícího přibližně 60 % dluhopisového portfolia). Minimálně v první fázi by se tedy nemělo jednat o aktivní prodej dluhopisů. Ke spuštění QT v této podobě dojde od 1. března 2023 v průměrném měsíčním objemu 15 mld. EUR, přičemž na konci druhého čtvrtletí může centrální banka objem přehodnotit. ECB zároveň hodlá i nadále plně reinvestovat jistiny ze splatných dluhopisů v rámci programu PEPP, který slouží jako první linie obrany proti fragmentaci dluhopisových trhů, a to minimálně do konce roku 2024.
Připomeňme, že ECB již v říjnu zpřísnila podmínky programu dlouhodobých půjček TLTRO. Cílem je přimět komerční banky v eurozóně k jejich předčasnému splacení, což má mít za následek pokles přebytečné likvidity a s tím spojené utažení finančních podmínek. V říjnu banky v eurozóně předčasně splatily 296 mld. EUR, v prosinci pak objem narostl na 472 mld. EUR.