Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila. Základní úroková sazba je od června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani v prosinci nezměnila.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová a členové rady Karina Kubelková a Oldřich Dědek na prosincovém jednání uvedli, že by výrazné zdražení při lednových změnách ceníků ospravedlňovalo zvýšení sazeb na některém z dalších zasedání bankovní rady. Nejbližší jednání rady o sazbách je na programu 2. února, ještě před zveřejněním informací o lednové inflaci. Kubelková nicméně upozornila, že vzhledem k rychlému růstu cen v minulosti je možné, že obchodníci už ceny částečně upravili a lednová změna nemusí být tak razantní.
Podle Zamrazillové také existuje riziko výrazného budoucího proinflačního působení fiskální politiky. To by podle ní ospravedlnilo další zvýšení úrokových sazeb. Národní rozpočtová rada dlouhodobě kritizuje vládu kvůli strukturálnímu schodku přes 200 miliard korun, který je podle ní dlouhodobě neudržitelný. Viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub uvedli, že případné proinflační působení fiskální politiky na inflaci by měla měnová politika přetlačit. Člen rady Jan Frait ale varoval, že snaha vynutit si měnovou restrikcí změnu fiskální politiky má nepříznivé společenské dopady.
V debatě o vnějším prostředí varovali Zamrazilová a Frait před rizikem, že zahraniční centrální banky nezvýší úrokové sazby dostatečně k utlumení stále poměrně silné poptávky. Podle Zamrazilové by v takovém případě Česko čelilo dovážené inflaci. Frait uvedl, že by pak bylo namístě zvážit zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Guvernér ČNB Aleš Michl na jednání také řekl, že úrokové sazby zůstanou zvýšené delší dobu. Podle Fraita by na rozdíl od minulosti měly centrální banky dlouhodobě udržovat základní úrokovou sazbu nad úrovní inflace.
Bankovní rada se v prosinci rozhodla ponechat úrokovou sazbu na sedmi procentech. Proti byli pouze Mora a Holub, kteří navrhovali její růst o půl procentního bodu. Sazby jsou nyní na nejvyšší úrovni od roku 1999, podle Michla se nezvažuje jejich snižování. Podle prognózy ČNB by zvýšené sazby měly postupně pomoci ke snížení inflace z 16,2 procenta, kolik byla v listopadu, k rovnovážné hladině kolem dvou procent. Tohoto cíle by podle ČNB měla inflace dosáhnout v první polovině příštího roku.