Vedoucími indikátory dna na akciovém trhu mohou být inverze výnosové křivky a její opětovné překlopení do standardního sklonu, první snížení sazeb centrální bankou, či utahování podmínek na úvěrových trzích. Všemu jsme se věnovali v pondělí, na dnešek jsem si nechal jeden zpožděný indikátor. Ten tak lze brát jako potvrzení toho, že „už je to za námi“. K tomu připomínka týkající se výnosové křivky a poklesu sazeb.
1. Dno akcií, vrchol nezaměstnanosti: Podle grafu prezentovaného v pondělí přichází v průměru asi čtyři měsíce po dosažení akciového medvědího dna vrchol v nezaměstnanosti. Akcie jsou přitom obecně samy o sobě dopředu hledícím indikátorem, nezaměstnanost naopak zpožděným. Z tohoto pohledu může být až překvapivé, že by mezi jejich cyklickými zlomy byl jen tak krátký časový „okamžik“ čtyř měsíců. Následující obrázek ukazuje trochu více odstínů tohoto příběhu – porovnává konkrétní dna na trhu s vrcholy nezaměstnanosti od roku 1929:
Zdroj: Twitter
Nezaměstnanost v extrémech dosáhla svého vrcholu až 11 měsíců po medvědím dnu na akciích, nebo už 13 měsíců před ním. Většinou jde ale o onen zpožděný jev, dostavující se obvykle asi 4 měsíce po onom dnu. Pokud pak vyloučím zmíněný extrém - 13 měsíců, dostávám průměr 6,5 měsíců. Nyní se přitom nezaměstnanost v USA pohybuje stále na mimořádně nízkých úrovních, trh práce je celkově stále spíše napjatý a o nějakém cyklickém vrcholu v nezaměstnanosti je poměrně těžké hovořit.
2. Dno a opětovné napřimování výnosové křivky: V pondělí jsem jako vedoucí indikátor dna zmiňoval i výnosovou křivku. Její inverze (pohyb dlouhodobých výnosů pod krátkodobé) bývá historicky indikátorem recese, ale „přituhovat“ začíná obvykle až ve chvíli, kdy se křivka začne znovu napřimovat. Ukazuje to i druhý graf od BofA, kde je opětovné napřimování dříve či později následováno medvědím dnem. Dochází k němu přitom i nyní. První i druhý graf by tak napovídaly, že dno spíše před, než za námi. Ale rýmy historie bývají někdy hodně volné.
Zdroj: Twitter
3. První zvýšení sazeb: Na závěr jen připomenu tabulku, kterou jsem tu již ukazoval, ale která může být v současném kontextu relevantní, Ukazuje totiž na velké rozdíly návratnosti akciového trhu po prvním poklesu sazeb (dalším vedoucím indikátoru). V závislosti na tom, jaké panuje inflační prostředí. Platí, že pokud vládnou vyšší inflační tlaky, akcie měly po obratu sazeb v minulosti tendenci ke ztrátám. Zopakuji tedy i kontrolní otázku: Pokud by letos Fed přistoupil ke snižování sazeb, bude to v jakém prostředí?
Zdroj: Twitter