Lawrence H. Summers hovořil na Bloombergu mimo jiné o bance , která je i nadále pod tlakem a budí pozornost médií a investorů. Nejdříve se ale ekonom věnoval inflaci a monetární politice. K tomu v této souvislosti poukázal na takzvaný index nákladu na zaměstnance. Ten je totiž podle něj dobrým vodítkem, jelikož odráží veškeré odměny, ne pouze mzdy. A také reflektuje změny ve složení pracovní síly. Co tento index ECI indikuje?
Vývoj indexu popisuje následující graf. Summers k němu uvedl, že podle něj je právě situace na americkém trhu práce klíčová ve vztahu k dalšímu vývoji
inflace. Bloomberg ke grafu uvádí, že odměny rostou rychlým tempem. I Summers hovoří o silných číslech, která nejeví známky obratu směrem dolů:
Zdroj: Bloomberg, Youtube
Summers tak vidí vývoj ECI jako další důkaz toho, že výrazný pokles
inflace nenastane bez toho, aby nepřišlo znatelné ochlazení v americkém hospodářství. To neznamená, že by americká centrální banka měla takové ochlazení záměrně vyvolávat. Na druhou stranu je podle ekonoma zřejmé, že v tomto měsíci by
sazby měly opět růst.
Červen je podle Summerse na straně dalšího vývoje
sazeb otevřený kvůli tenzím v bankovním sektoru. Tedy kvůli tomu, že tato situace může sama o sobě fungovat jako brzda celé ekonomiky. Fed by tak měl nyní zvýšit
sazby a dát jasně najevo, že bude pečlivě monitorovat situaci a dál jednat v souladu se svým cílem, kterým je snížení
inflace ke 2 %.
Ohledně Summers uvedl, že on sám je nemile překvapen tím, jak dlouho se její problémy táhnou. Jak vláda, tak velké banky mají podle něj zájem na tom, aby se tyto problémy co nejdříve vyřešily, velké banky proto, že s mají finanční vazby a také jim hodně záleží na stabilitě celého finančního systému.
Summers v rozhovoru hovořil i o tom, že pro životní standard Američanů jsou významné dovozy levného zboží ze zahraničí. Konkurence ze strany tohoto zboží je pak důležitá i pro udržení efektivity domácích výrobců. K tomu ekonom uvedl příklad s cly na dovozy oceli. Ty sice mohou pomáhat domácím ocelárnám, ale prostřednictvím vyšších cen zboží závislém na cenách oceli poškozují desítky milionů spotřebitelů.
Na otázku týkající se japonské monetární politiky pak ekonom odpověděl, že fixování měnových kurzů či
sazeb je vždy „hotelem, do kterého je jednodušší se přihlásit, než z něj odejít.“ Japonská centrální banka totiž sleduje politiku cílení výše krátkodobých i dlouhodobých výnosů. Nyní se spekuluje o změně její politiky a uvolnění těchto cílů. Summers přitom míní, že jde o politiku, která již může ztrácet svou relevanci.
Zdroj: Bloomberg