Míra inflace v eurozóně v červnu klesla o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Je to výraznější pokles, než se čekalo, a zároveň nejnižší hodnota od loňského ledna. Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 11,7 procenta. Je to ale zpomalení tempa z 12,5 procenta v květnu.
Analytici předpokládali, že inflace klesne na 5,6 procenta. V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat ve druhé polovině července.
Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci mělo v červnu neenergetické průmyslové zboží, kde ceny vzrostly meziročně o 5,5 procenta proti růstu o 5,8 procenta v květnu. Růst cen služeb naopak zrychlil na 5,4 procenta z květnových pěti procent. Ceny energií se meziročně snížily o 5,6 procenta, a navázaly tak na květnový pokles o 1,8 procenta.
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší červnovou inflaci Slovensko, kde činila 11,3 procenta. Snížila se tak z květnové hodnoty 12,3 procenta. Slovensko je zároveň jedinou zemí eurozóny, která má dvoucifernou inflaci. Výrazně nižší už je inflace také v pobaltských zemích, kde loni patřila k nejvyšším ze zemí, které platí eurem.
Nejnižší inflaci v eurozóně v červnu mělo Lucembursko, a to jedno procento. V Belgii a ve Španělsku roční míra inflace činila shodně 1,6 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Depozitní sazba je teď na 3,50 procenta, hlavní sazba pro refinanční operace pak na 4,00 procenta. Několik činitelů ECB dalo v posledních týdnech najevo, že centrální banka bude ve zvyšování úrokových sazeb ještě pokračovat, aby inflaci dostala co nejrychleji ke svému dvouprocentnímu cíli.