Evropská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %, což je nejvyšší úroveň od vzniku společné měnové unie. Za posledních dvanáct měsíců zpřísnila centrální banka měnovou politiku o razantních 425 bazických bodů. Hlavním důvodem je stále neutěšený vývoj inflace, která dle ECB zůstane „příliš vysoká po příliš dlouhou dobu“.
Celková inflace bude sice dle ECB dále klesat i ve zbytku letošního roku, trnem v oku však zůstává setrvačnost její jádrové složky. Zatímco celková meziroční inflace v červnu zvolnila z 6,4 % na 5,5 %, jádrová inflace mírně vzrostla na 5,5 %. Povzbudivou zprávou je pro ECB naopak silný průsak vyšších sazeb do ekonomiky – zpřísněné podmínky financování stále více tlumí poptávku, což je jeden z důležitých faktorů při navracení inflace zpět k cílové hodnotě. Ochlazení ekonomiky ostatně naznačují i červencové výsledky podnikatelských nálad – souhrnný index PMI v eurozóně se propadl pod hranici 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese.
Oproti předešlým zasedáním byla dnes ECB směrem ke svým dalším krokům vyloženě opatrná a trhům nedodala žádný forward guidance. Podle šéfky ECB Christine Lagardeová může centrální banka v záři sazby zvýšit, nebo si vybrat pauzu, jež ale nemusí být trvalá. Do popředí se tak znovu dostala mantra „závislosti na datech“ – o tom, zda půjdou sazby nahoru i v září, rozhodne dynamika jádrové inflace, nová makro prognóza a síla transmise měnové politiky.
Z našeho pohledu bude zásadní především vývoj jádrových inflačních tlaků, u nichž v nejbližších měsících očekáváme relativně silnou persistenci. Vzhledem k nové makro prognóze pak bude důležité, na jaké úrovni odborný aparát uvidí celkovou i jádrovou inflaci v roce 2025 – pokud nadále nad dvouprocentním cílem, pak to bude pro centrální banku jasný impuls dále utáhnout měnovou politiku.
Shrnuto, podtrženo, úrokové sazby v eurozóně se již nacházejí velmi blízko svého vrcholu. Pokud by měl vývoj jádrové inflace a růstu ekonomiky překvapit směrem dolů, může se z pohledu ECB jednat o poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu. Vzhledem k našemu inflačnímu výhledu a převládajícímu jestřábímu nastavení Rady guvernérů je pro nás ale pravděpodobnější varianta ještě jednoho zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na 4,0 % na zářijovém zasedání.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera bez větších problémů vstřebala očekáváný výsledek zasedání ECB (viz úvodník) a nadále se obchoduje těsně nad úrovní 24 EUR/CZK. Podobně tomu bylo i v případě včerejšího komentáře guvernéra Michla, podle kterého musí ČNB zůstat v jestřábím módu – inflace je jednoduše stále příliš vysoká, což neumožňuje snížit sazby. Významnější impuls však může na korunový trh přijít již v příštím týdnu, kdy bude v centru pozornosti zasedání ČNB. Zároveň přijdou na řadu i důležitá domácí čísla – předběžný odhad tuzemského HDP za druhý kvartál, index podnikatelské nálady v průmyslu PMI a plnění státního rozpočtu za červenec.
Eurodolar
ECB sice včera následovala Fed a v souladu s očekáváním zvedla sazby o 25 bps, nicméně komunikace byla minimálně pro eurodolar lehkým zklamáním. Euro po tiskové konferenci ztratilo proti dolaru asi procento poté, co prezidentka Lagardeová neposkytla jasnější signály ohledně rozhodnutí o sazbách na následujících zasedáních a podpořila tak sázky na to, že sazby mohou již být na vrcholu (my nicméně očekáváme ještě jeden růst o 25 bps na zářijovém zasedání).
Kromě ECB dolaru pomohly i odhady růstu HDP v USA za 2. kvartál, které byly o něco lepší, než se čekalo, a to i ve složce spotřeby (implikace pro měnově-politické sazby by nicméně podle našich odhadů neměly být zásadní).
I dnešek bude pro eurodolar zajímavý. Čerstvé odhady růstu HDP ve Francii ve druhém kvartále překvapily pozitivně. Odpoledne navíc budou zveřejněny odhady červencové inflace v Německu, což bude pro na data orientovanou ECB významný údaj.