Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.
"Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly.
Tuzemská ekonomika se tak nachází několik čtvrtletní na hraně recese a stagnace a působí na ní několik různorodých faktorů. Na spotřebu domácností stále doléhá pokles reálných příjmů z titulu vysoké inflace, nicméně spotřeba se již stabilizovala a v mezičtvrtletním pohledu stagnuje. Vysoké úrokové sazby spojené s ekonomickou nejistotou pak vedou k menší investiční aktivitě firem, řekl hlavní ekonom Jakub Seidler.
K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.
Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta.
První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Očekávali, že HDP Česka ve sledovaném období mezičtvrtletně opět stagnoval, případně o několik desetin procenta vzrostl a meziroční pokles ekonomického výkonu zůstal kolem půl procenta, o které se snížil v prvním čtvrtletí.
Rizika pro budoucí vývoj tak nadále přetrvávají, což předznamenává výhled i do druhé poloviny letošního roku, kdy by sice tuzemská ekonomika měla začít z mezičtvrtletního pohledu mírně růst, za celý letošní rok to však bude znamenat vesměs stagnaci HDP, resp. jen velmi nepatrný růst. ČNB ve čtvrtek ani v září úrokové sazby nezmění, mírné snížení však může přijít již na listopadovém jednání, rozhodnutí bankovní rady o začátku snižování sazeb však bude i vzhledem ke zmíněným rizikům hodně závislé na nově příchozích číslech z ekonomiky, stále tak platí, že nelze vyloučit ani první snížení sazeb až začátkem příštího roku, napsal Seidler.