Hlavní ekonom v PGIM Fixed Income Tom Porcelli si myslí, že v příštím roce může nastat změna v uvažování americké centrální banky, protože se začne zvedat nezaměstnanost. K tomu by se Fed nemusel snažit o snížení inflace až ke 2 % dříve, než začne zvedat sazby (viz první část rozhovoru zde). Ve druhé části ekonom mimo jiné rozváděl svou tezi o relativně rychlém poklesu sazeb a zmínil i specifika týkající se současného fungování monetární politiky.
Ekonom k působení monetární politiky také uvedl, že korporátní sektor nyní drží ve svých rozvahách velkou zásobu hotovosti a jeho dluhy jsou do nemalé míry zafixovány na nižších sazbách. Probíhající změny v monetární politice a sazbách proto „nemají takový dopad“. U firem pak ekonom zmínil i to, že klesá jejich schopnost diktovat si ceny a to vytváří tlak na marže.
Pokud se pak bude růst produktivity držet na nižších úrovních, firemní sektor může na měnící se situaci reagovat větším propouštěním a menší tvorbou nových pracovních míst. I proto se tedy ekonom domnívá, že příští rok by se mohla měnit situace na trhu práce, Fed se bude muset věnovat oběma částem svého mandátu a ve výsledku může přijít zmíněná změna jeho politiky.
Následující graf ukazuje současné očekávání trhů týkající se dalšího vývoje klíčových sazeb centrální banky v USA. K tomu přidává své predikce. Podle nich by se sazby směrem dolů měly pohnout v květnu příštího roku a na jeho konci by měly dosahovat 4,75 %. Trhy počítají s razantnějším poklesem, na konci roku 2024 budou podle nich sazby pod 4,25 %:
Zdroj: X
Porcelli se domnívá, že americké hospodářství nespadne do recese. Pro příští rok čeká kombinaci slabšího růstu a inflace pohybující se mírně nad cílem ve výši 2 %. Rizikem je tu hlavně popsané chování firem. Tedy to, že by se „rozhodly, že marže už klesly dost a pro jejich udržení musí začít propouštět.“ V takovém případě by se začala rychleji horšit situace na trhu práce.
Ohledně recese ekonom na závěr rozhovoru uvedl, že současná situace je specifická v tom, že některé části ekonomiky si recesí prošly, ale ne najednou. Platilo to o investicích firem, trhu nemovitostí či spotřebě zboží. Právě to, že se jejich pokles nestal ve stejné době, ale drželo ekonomiku jako celek mimo recesi.
Zdroj: Bloomberg