Pro centrální banky byl červenec rušný měsíc. Přinesl očekávané zvýšení sazeb v Evropě a USA, ale i překvapivou změnu politiky v Japonsku. Vzhledem k tomu, že mnohé z centrálních bank se nyní blíží ke svým nejvyšším sazbám, u kterých hodlají skončit, domníváme se, že nejpravděpodobnějším výsledkem na všech vyspělých trzích je recese.
Letošní červenec se rýsuje jako nejteplejší v historii a vysoké teploty panují i v hlavních centrálních bankách. S pokračujícím bojem proti inflaci americký Federální rezervní systém i Evropská centrální banka (ECB) zvýšily základní úrokové sazby o 25 bazických bodů – tyto kroky byly předvídané a trhy je očekávaly. Překvapení přišlo od Bank of Japan (BOJ), která provedla další, dlouho očekávanou úpravu výnosové křivky (YCC) a zároveň vyslala holubičí signál ohledně úrokové politiky snížením svého výhledu inflace pro rok 2024.
Fed i ECB se snažily ponechat všechny dveře otevřené a neposkytly žádné vodítko pro budoucí vývoj sazeb. Co si z červencových zasedání hlavně odnášíme je, že cykly zvyšování sazeb se blíží ke svému konci. Domníváme se však, že vzhledem k síle americké ekonomiky a přilnavosti jádrové inflace Fed ještě může zajít dál (na rozdíl od tržních cen, které neukazují na žádné další zpřísňování), ale ECB s velkou pravděpodobností skončila. Na druhé straně BOJ je stále na začátku dlouhé cesty.
Fed si ponechává otevřené dveře
Klíčová otázka před zasedáním se točila kolem signálu, který se Powell rozhodne vyslat ohledně dalšího zpřísňování. Červnová sdělení týkající se "opatrného tempa" zpřísňování naznačovala, že Fed bude zvyšovat sazby každý druhý měsíc, a vynechání v červnu a zvýšení v červenci to zatím splňují. Na tiskové konferenci v červenci však Powell prohlásil, že Federální výbor pro volný trh (FOMC) stále rozhoduje na základě jednotlivých zasedání, což znamená, že zářijové rozhodnutí zůstává k diskuzi. Fed je opět v režimu plné závislosti na datech – o tom, zda sazby půjdou dále nahoru, rozhodnou do září zveřejněná data, včetně dvou zpráv o zaměstnanosti a dvou zpráv o inflaci.
Navzdory zmírnění celkových inflačních tlaků, zejména u zboží, ukazatele jádrové a základní inflace, kterým Fed přikládá největší váhu, zaznamenaly od začátku roku jen mírný posun a vykazují poměrně velkou rigiditu. Vzhledem k přetrvávající odolnosti ekonomiky, která tento týden přinesla velké proinflační překvapení v předstihu zveřejněném HDP za druhé čtvrtletí, a napjaté situaci na trhu práce se domníváme, že Fed má před sebou další cestu, aby trvale zajistil zpomalování inflace tak, aby dosáhl inflačního cíle a aby inflační očekávání zůstala dobře ukotvena. My navzdory nadějím na měkké přistání stále očekáváme, že se americká ekonomika v příštích čtvrtletích posune do recese, i když načasování zůstává nejisté, protože zpoždění kroků a citlivost ekonomiky na vyšší sazby se v tomto cyklu oproti historii zřejmě výrazně liší.
Poslední zvýšení úrokových sazeb ECB
U červencovém zasedání ECB se investoři soustředili především na doporučení týkající se budoucího vývoje úrokových sazeb. Prezidentka Lagardeová sice zdůraznila, že pro určení budoucího směru politiky je důležitá závislost na datech, ale nakonec nabídla několik náznaků, kam by se politika mohla posunout dále, když uvedla, že "v tuto chvíli bych neřekla, že ... máme ještě co dělat". Politické prohlášení se také vydalo holubičím směrem, když odstranilo formulaci, že sazby budou "dovedeny" na restriktivní úroveň. Místo toho bylo řečeno, že "inflace bude ve zbytku roku dále klesat" a že situace na finančním trhu "stále více tlumí poptávku“.
V ECB se zjevně zvýšila sebedůvěra, že již není pozadu a že její politika je již dostatečně restriktivní. Vzhledem k tomu, že testy restriktivity politiky prováděné Christinou Lagardeovou (výhled inflace, základní inflace a síla transmisních mechanismů měnové politiky) jsou nyní splněny, tak se podle těchto signálů domníváme, že Rada guvernérů je připravena si dát pauzu.
Hodnocení makroekonomického výhledu v Evropě z pohledu ECB je nyní v souladu s naším hodnocením. Vidíme jasnější signály fungování transmisního mechanismu prostřednictvím finančního systému v eurozóně. Zpřísňování měnové politiky se promítá prostřednictvím úvěrového kanálu do reálné ekonomiky. Navíc výsledky posledního průzkumu Bank Lending Survey spolu s neuspokojivými údaji o indexech nákupních manažerů (PMI) naznačují, že ekonomika eurozóny se propadá do recese. Proto se domníváme, že cyklus zvyšování sazeb ECB nyní dosáhl svého vrcholu, bez ohledu na stále zvýšená rizika nového nabídkového inflačního impulsu vyvolaného šoky v cenách potravin nebo energií způsobenými počasím nebo válkou.
Úprava výnosové křivky, kterou provedla Bank of Japan
Japonská centrální banka ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni -0,1 %. Politika výnosové křivky zůstala zachována, neboť centrální banka ukotvila výnosy desetiletých JGB na 0 %, ale změnila jejich rozpětí ±0,5 % z pevného na flexibilní.
BOJ zároveň vyslala jeden holubičí signál, když zvýšila svůj výhled inflace pro rok 23 na 2,5 %, ale snížila svou prognózu pro rok 24 z 2 % na 1,9 % s rizikem poklesu. Na tiskové konferenci guvernér Ueda zopakoval, že banka je ohledně uvolňovací politiky trpělivá, protože dlouhodobý výhled inflace zůstává nejistý.
BOJ učinila další krok ke zvýšení flexibility a udržitelnosti stávající výnosové křivky, nicméně má blízko k holubičímu postoji. Ačkoli červencová úprava křivky otevírá cestu k normalizaci japonské měnové politiky, domníváme se, že k významnější změně politiky dojde až ve chvíli, kdy BOJ bude víc věřit, že se základní inflační trend přiblíží k inflačnímu cíli. V tomto ohledu bude klíčová dynamika vyjednávání o mzdách v příštím roce.
Stále opatrní, pokud jde o riziko
Navzdory nedávnému konsenzu ohledně měkkého přistání se stále domníváme, že recese na rozvinutých trzích zůstává pravděpodobnějším koncem tohoto cyklu. Přestože transmisní mechanismus měnových politik vypadá jinak než v předchozích cyklech, očekáváme, že zpoždění bude delší, nikoli kratší. To znamená, že se dopad vyšších sazeb teprve plně projeví. Přísnější úvěrové podmínky začínají působit na fundamentální ukazatele v Evropě a do jisté míry i ve Spojeném království, což potvrzuje, že transmise ještě pracuje. Ve Spojených státech to může trvat o něco déle, ale je nepravděpodobné, že by ekonomika z tohoto cyklu zpřísňování sazeb – který nyní dosahuje 525 bazických bodů – vyšla bez úhony.
V tomto prostředí je rozumné zaujmout defenzivní přístup k alokaci aktiv. Nálada na trhu se po zveřejnění nedávných dat, která ukazují, že inflace v USA, Evropě a Velké Británii možná klesá rychleji, než se očekávalo, změnila směrem vzhůru. Investoři se s chutí vrátili k rizikovým aktivům, ale jejich umístění již není lehké a v některých případech červeně blikají technické signály překoupenosti.
Vzhledem k ekonomickým brzdám a skutečnosti, že valuace v současné době nepředstavuje atraktivní rizikovou odměnu, zůstáváme podvážení u úvěrů a akcií. Zejména spready dluhopisů s vysokým výnosem jsou oceněny pro případ dobrých výsledků, což investorům neposkytuje záchrannou síť pro případ zhoršení situace. Vzhledem k tomu, že mnohé rozvíjející se trhy (EM) nabízejí atraktivnější fundamenty, líbí se nám EM dluh a EM FX carry. U akcií také upřednostňujeme rozvíjející se trhy i Velkou Británii, ale v případě Evropy jsme opatrnější. Vládní dluhopisy znovu vážíme, protože se domníváme, že by měly nabízet určitou ochranu proti poklesu, jakmile se zhorší fundamenty, a očekáváme, že výnosy brzy klesnou, když je Fed blízko své konečné sazby. V rámci státních dluhopisů dáváme přednost americkým treasuries a americkým TIPS před japonskými státními dluhopisy.
Zdroj: Fidelity International