Mario Gabelli z GAMCO Investors je mezi investory známou postavou a na CNBC nyní hovořil o řadě aktuálních témat včetně snížení ratingu Spojených států. Podle investora je řešení tohoto problému v principu jednoduché a spočívá v silné ekonomice, která zvýší vládní příjmy. Zároveň je třeba snižovat vládní výdaje, nebo je držet konstantní.
Gabelli se domnívá, že Fed nyní dělá svou práci, když se snaží snižovat agregátní poptávku. Americká vláda pak v některých oblastech prosazuje politiku, která bude prospěšná v delším období. Jde například o kroky, které by měly podpořit domácí výrobu čipů či o vyšší investice do infrastruktury. K tomu je ale podle investora třeba ujasnit si, jaké jsou priority na straně celkových vládních výdajů.
Podle CNBC se Gabellimu nelíbí určité účetní postupy uplatňované v bankách. Investor upřesnil, že v devadesátých letech poté, co proběhla krize ve finančním systému, začal být uplatňován tzv. HTM princip. V jeho rámci jsou rozlišovány cenné papíry určené k dalšímu prodeji a ty, které mají být drženy do doby splatnosti (tedy Held to maturity, HTM). A jak shrnul investor, jejich hodnota nemusí být od té doby v účetnictví snižována, „pokud jsou víceméně ok.“
Dalším problematickým bodem v americkém finančním systému je podle experta stínový bankovní systém a také soukromý trh s půjčkami. Tedy neregulované oblasti, což podle Gabelliho znamená, „že se tu mohou objevovat určité exploze“. K tomu pak investor vyjmenoval řadu krizí finančního systému s tím, že nakonec je třeba stejně „nechat trhy, aby fungovaly.“
Na otázku týkající se současného růstu akciových trhů Gabelli řekl, že trhy rostou a zase klesají, jeho firma se zajímá o dobré akcie a firmy se zajímavými valuacemi a dobrým managementem. K tomu CNBC dodala, že investor fandí fúzím a akvizicím. Gabelli na to na závěr rozhovoru reagoval s tím, že další volby budou relativně brzy a „pak snad přijde někdo, kdo bude v oblasti regulace fúzí a akvizic praktičtější.“
O situaci na straně regulace podnikatelského sektoru hovořil nedávno i Larry Summers. Podle něj nejlépe funguje tradiční přístup regulátora, který stojí na posuzování cen pro konečného zákazníka. Někdy totiž může nejnižší ceny přinést větší počet firem v odvětví a jejich konkurence. Jindy ale může nejnižší ceny přinést menší počet velkých společností, které díky své velikosti dosahují vyšší efektivity. Podle ekonoma je příkladem či Walmart. Některé současné požadavky a návrhy pak podle ekonoma hraničí s „válkou proti byznysu“ (viz Summers: AI bude přerozdělovat příjmy jinak, pozor na „válku proti byznysu“).
Zdroj: CNBC