Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla v celoročním přepočtu o šest procent. Tempo růstu bylo nejvyšší od konce roku 2020, zejména díky vysokému vývozu automobilů a oživení cestovního ruchu. Nečekaně se však snížila soukromá spotřeba. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím reálný hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 1,5 procenta.
Analytici očekávali, že HDP se zvýší ročním tempem 3,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za leden až červen ekonomika po revizi vzrostla o 3,7 procenta.
Export se zvýšil o 3,2 procenta. Vývoz automobilů se v poslední době zotavuje z předchozí stagnace způsobené nedostatkem čipů a dalších dílů. Ekonomiku podpořil také návrat zahraničních turistů po zrušení omezení souvisejících s pandemií nemoci covid-19.
Soukromá spotřeba však ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,5 procenta, protože růst cen negativně ovlivnil prodej potravin a domácích spotřebičů. Soukromá spotřeba se na růstu HDP v Japonsku podílí z více než poloviny. Analytici upozorňují, že vysoký růst ekonomiky nebude pravděpodobně udržitelný, pokud bude tažen pouze vývozem. Veřejná poptávka, která zahrnuje vládní výdaje, stoupla o 0,3 procenta.
"Největším faktorem byl pokles dovozu, který tlačil HDP vzhůru," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom výzkumného ústavu Shinkin Central Bank Research Institute Takumi Cunoda. "To neznamená silné oživení japonské ekonomiky."
Někteří analytici se domnívají, že signály oživení přimějí japonskou centrální banku, aby přistoupila ke změně politiky a přesunula se ke zvyšování sazeb. Bank of Japan, jak se tato instituce někdy také označuje, už několik let uplatňuje mimořádně uvolněnou měnovou politiku s nulovými nebo zápornými úrokovými sazbami, aby podpořila ekonomiku sužovanou poklesem spotřebitelských cen. Centrální banky v USA a v eurozóně naopak úroky zvyšují kvůli vysoké inflaci. Cunoda se však domnívá, že centrální banka zatím ponechá současnou měnovou politiku a zaujme vyčkávací postoj.
Deflace, tedy pokles cen, signalizuje stagnaci a může být pro ekonomiku vážným problémem. Nedávné údaje však ukazují, že japonská ekonomika se zřejmě postupně zotavuje a vymaňuje se ze stagnace a deflace. Situaci ale komplikuje skutečnost, že vyšší úrokové sazby mohou zdražit úvěry a přispět ke zpomalení právě v době, kdy ekonomika začíná oživovat.