Česko zažilo bezesporu jeden z nejhlubších propadů reálné spotřeby domácností v historii. Reálné útraty domácností klesaly od konce roku 2021 šest kvartálů v řadě a pohybují se skoro 9 % po úrovněmi roku 2019. Na vině však nebyla pouze vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností. Češi na rozdíl od Poláků nebo Maďarů zareagovali také konzervativním navyšováním úspor. To je, dalo by se říci, “české specifikum” - v časech otřesů a nejistoty preventivně dávat prostředky stranou v daleko větší míře než naši sousedé.
V Česku šla míra úspor výrazně vzhůru během pandemie COVID 19, kdy kombinace zavřených obchodů a nárůstu transferů domácnostem vedla k “odkládání větší části koláče” stranou. V normálních časech Češi spoří přibližně 12 % svých disponibilních příjmů, zatímco v pandemickém roce 2020 se vyšplhala míra úspor výrazněji nad 20 %. Rozvolňování proti-pandemických opatření sice vedlo v roce 2021 k poklesu míry úspor, ale start energetické krize, invaze Ruska na Ukrajinu a prudký nárůst inflace Čechy vystrašil a ke konci roku 2022 se míra úspor pohybovala opět v blízkosti 19 %. V sousedních středoevropských zemích jsme tak výrazný “opatrnostní” prvek ve spotřebním chování nepozorovali.
Situace je však jiná než v pandemickém roce 2020 a zajímavě na to poukazuje ve své poslední zprávě o měnové politice ČNB (https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Duvody-aktualne-zvyseneho-sklonu-domacnosti-k-usporam/). Zatímco v roce 2020 jednoduše domácnosti neměly za co utrácet nadměrné příjmy a výrazněji navýšily úspory všechny příjmové skupiny domácností, primárním důvodem vyšších úspor v roce 2022 byl “strach z budoucnosti”. Nižší a střední příjmové skupiny domácností dostala vysoká inflace pod tlak a rozhodně neměly prostor na výraznější navýšení míry úspor - dá se tedy předpokládat, že za vyšší mírou úspor stály tentokrát převážně vyšší příjmové skupiny. A i proto “rozpouštění odložených úspor” nebude pravděpodobně tentokrát tak rychlé. Vyšší příjmové skupiny zpravidla nadměrné úspory přetaví do výraznějších dlouhodobějších investic (ať už finančních nebo reálných) a jejich rozpouštění ve světle poklesu nejistoty nepřinese českému hospodářství takové “plusové body” jako rozvolňování proti-pandemických opatření v roce 2021.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna zatím v klidnějším letním obchodování nenachází dost sil k odmazání “výraznější porce” ztrát nastartovaných posledním zasedáním ČNB. Na vině je i přetrvávající silnější dolar a nepřesvědčivé výkony globálních akciových trhů. Na domácí frontě dnes očekáváme výsledek výrobních cen za červenec - mělo by dojít k dalšímu poklesu průmyslových i zemědělských cen, který pravděpodobně trhy výrazněji nepřekvapí.
Eurodolar
Eurodolar včera zůstal přišpendlený u hranice 1,09, navzdory nad očekávání solidnímu růstu amerických maloobchodních tržeb (+0,7 % meziměsíčně). Ten jen potvrdil slušnou kondici americké ekonomiky na pozadí svižného desinflačního vývoje. Dnes bude na obou stranách Atlantiku zveřejněn výsledek průmyslové produkce, přičemž pozitivněji jsme naladěni spíše na americká čísla. Zároveň dnes bude publikován i zápis z posledního zasedání FOMC, které může přinést zajímavé signály směrem k zářijovému zasedání (trh očekává stabilitu sazeb s 90% pravděpodobností).
Akcie
Úterní obchodování na Wall Street bylo pravým opakem toho pondělního, kdy se zdálo, že investoři po dvou týdenní přestávce zaveleli k obratu. Bohužel včerejšek byl opakem a trh se vrátil do starých kolejí a na Wall Street zavládla červená. Nejméně odevzdal průmyslový Dow Jones Industrial Average 1,0 %, který byl tažen směrem dolů primárně společnostmi z finančního a energetického sektoru (Bank of America -3,22 %, Chevron -2,87 %). Pozadu nicméně nezůstaly ani technologie, když Nasdaq Composite umazal 1,1 % (Nvidia +0,43 %, Tesla -2,84 %). Akcie automobilky Tesla se propadly o více jak 2 %. Nevydařenou seanci si připsaly banky díky informaci, že Fitch Ratings by mohl opět snížit hodnocení amerického bankovního sektoru (Citi -2,02 %, JP Morgan -2,55 %).