Česko opět tento týden vstoupilo do novinových titulků - podle Eurostatu byla v Česku harmonizovaná inflace v srpnu hned po Maďarsku druhá nejvyšší (10,1 %). I když podle národní metodiky je již inflace nižší (8,5 %) a porovnání v jednom měsíci rozhodně nemusí být vypovídající, Česko zůstává jednou z nejvíce inflací zasažených zemí v Evropě i při “serióznějším” srovnání. Oproti průměru roku 2019 (před pandemií COVID 19) jsou harmonizované ceny v Česku vyšší přibližně o 38 % (podobně jako v Polsku), zatímco evropský průměr se pohybuje okolo 21 % (podobně jako v Německu). Při pohledu do detailu paradoxně největší rozdíly v cenovém nárůstu nevykazují “ostře sledované” ceny potravin, ale ceny služeb - řada z nich rostla v Česku výrazně rychleji než v eurozóně.
Ceny potravin jsou v Česku oproti roku 2019 vyšší v průměru o 38 %, zatímco evropský průměr činí 32 %, v Německu 34 % a v Polsku je to dokonce 42 %. Co to znamená? Podle oficiálních harmonizovaných statistik se zdá, že pokud jsou ceny potravin v Česku vyšší než v Polsku (potažmo v celé EU), bylo tomu tak zpravidla již před pandemií COVID 19 a procentuální rozdíly v cenách zůstávají přibližně stejně velké (což však v korunách vzhledem k rostoucím cenám může znamenat více).
Zcela jiná situace je však v segmentu služeb, které představují “doma vyrobenou” inflaci. Oproti roku 2019 jsou služby ve střední Evropě výrazně dražší než v západní - v Česku o 36 %, zatímco průměr EU je přibližně 16 %. Nejvíce je to vidět například na cenách v pohostinství a hoteliérství. Ceny v kavárnách a restauracích šly v Česku oproti roku 2019 vzhůru skoro o 60 %, zatímco v EU v průměru lehce přes 20 % (Itálie pouze +15 %). O něco nižší (ale také vysoké) rozdíly pozorujeme u cen ubytovacích zařízení. Rychlejší růst cen služeb je tak daleko větším původcem rozdílů mezi českou a evropskou inflací než ceny potravin.
Segment služeb však bezesporu čelí menší konkurenci než obchodovatelné zboží a vyšší ceny v restauracích v Peci pod Sněžkou nemusí hned automaticky znamenat, že tam lidé přestanou chodit na oběd. Pokud by se však v relativním srovnání ceny služeb měly odtrhnout od kvality, mohou lidé začít “hlasovat nohama” a čeští restauratéři a hoteliéři to pocítí.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží stabilně v okolí 24,40 EUR/CZK a je relativně odolná vůči růstu amerických reálných výnosů, propadu akcií i silnějšímu dolaru. Zdá se, že poslední jestřábí komentáře z bankovní rady přeci jen zanechaly na koruně určitý otisk a česká měna s blížícím se zasedáním ČNB zůstává odolnější vůči “poryvům” na globálních trzích.
Eurodolar
Eurodolar se drží hluboko pod úrovní 1,07, když americké reálné úrokové sazby vylétly na rekordně vysoké úrovně (výnos desetiletého dluhopisu atakuje 4,50 %). Růst amerických výnosů včera navíc přiživil výrazný pokles týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA. Ten totiž implikuje, že zářijová data z trhu práce budou dobrá. To konec konců koresponduje i s naším aktualizovaným výhledem pro pár EUR/USD, který na konci září vidíme na úrovni 1,06.
Dnes bude eurodolar velmi pečlivě sledovat indexy podnikatelské nálady PMI v eurozóně. Ještě hlubší pokles kompozitního indexu pod 50 bodů euru nehrál do karet.
Zahraniční Forex
Dvě za čtyř západoevropských centrálních bank včera překvapily, když ponechaly oficiální úrokové sazby beze změny. Vedle švýcarské centrální banky tak učinila i Bank of England, což odnesla britská libra. Uvnitř bankovní rady BoE to bylo těsné vítězství týmu "status quo" (5:4). Hlavním argumentem pro další zvýšení sazeb je samozřejmě inflace. Ve středu přišly údaje za srpen. Celková i jádrová inflace jsou stále více než trojnásobně vyšší než oficiální 2% cíl. BoE však rovněž rozhodla o tom, že pro období od října 2023 do září 2024 zvyšuje roční cíl prodejů dluhopisů z 80 miliard liber na 100 miliard liber. Podle agentury Bloomberg to představuje 50 miliard liber aktivních prodejů nad rámec 50 miliard liber přirozeného snižování držby dluhopisů prostřednictvím nenahrazování dluhopisů v době splatnosti.
Akcie
Zámořské akcie včera pokračovaly v propadu způsobeném středečním zasedáním FEDu. Technologický Nasdaq tak včera propadl o 1,8 % a nejširší index S&P 500 o 1,6 %. Všechny sektory uzavřely níže. Většina dokonce odepsala více než 1 % (materiály -2 %). V pozitivním duchu vyčnívalo zdravotnictví, které odepsalo „pouze“ 0,9 %. Společnost Darden Restaurants provozující například Olive Garden překvapila lepší ziskovostí, přesto se jí nepodařilo na dobré výsledky reagovat pozitivně a poklesla o 2,7 %. Přepravní společnost FedEx zvýšila roční výhled zisku a přidala 4,6 %. Společnost Klaviyo, která se se zabývá online marketingem a ve středu zažila svůj debut na burze a propadla o 10 %, včera pokračovala v propadu o dalších 8,2 %.