Na včerejším diskusním fóru ČNB ve Zlíně zazněly zajímavé komentáře hned od třech členů bankovní rady – guvernéra Aleše Michla, viceguvernéra Jana Fraita a Jana Kubíčka. Nejčastěji skloňovaným tématem byla normalizace měnové politiky v tuzemsku, ke které se nejvíce rozhovořil J. Kubíček ve své prezentaci „Měnová politika a návrat k normálu“.
Hlavní otázku, kterou si kladl sám J. Kubíček hned na úvod, byla definice „normálu“ ve vztahu k měnové politice. Tím zcela zjevně nejsou extrémně nízké nebo dokonce záporné úrokové sazby, tedy éra super-levných peněz v období po světové finanční krizi. Příliš uvolněná měnová politika totiž přispěla ke vzniku strukturálních nerovnováh a jejich rozšíření, a to včetně významné inflace aktiv – v tuzemsku primárně cen nemovitostí. Z pohledu nastavení úrokových sazeb můžeme tedy za „normál“ považovat období před pádem banky Lehman Brothers, kdy se úrokové sazby pohybovaly ve významně kladném teritoriu.
To je ostatně pohled, který sdílí bankovní rada většinově již delší dobu. Potřebu přísnější měnové politiky zopakoval včera i guvernér Michl, podle něhož „zůstane s kolegy jestřáby, kteří udělají všechno pro to, aby ochránili naši republiku před další velkou inflací“. Zároveň je ale zjevné, že postupující desinflace umožní jít se sazbami směrem dolů, třebaže velmi opatrně a pozvolně. Jan Kubíček ve své prezentaci uvedl, že při 2% inflaci vidí dlouhodobou neutrální sazbu okolo 3 %. My vzhledem k mírně vyšším inflačním očekáváním odhadujeme tuto sazbu spíše v blízkosti 3,5 %, na níž by se však repo sazba ČNB měla dostat až v průběhu roku 2025.
Se scénářem vyšších rovnovážných sazeb přitom nepočítáme pouze v tuzemsku, ale také na hlavních trzích – v případě amerického Fedu okolo 3 %, v případě ECB pak 2,5 %. Výhledově je dle nás nutné počítat s volatilnější geopolitikou, což automaticky znamená volatilnější makro. Zároveň máme za to, že po významných otřesech (pandemie, válka apod.) a díky strukturálním impulsům v podobě 1) deglobalizace, 2) dekarbonizace a 3) zhoršující se demografie bude svět o něco více inflační. I proto je éra super levných peněz u konce a je potřeba si v nejbližších letech zvyknout na vyšší úrokové sazby jakožto (staro)nový normál na finančních trzích.
*** TRHY ***
Koruna
Při absenci významnějších impulzů zůstává koruna v relativně úzkém pásmu 24,60-24,70 EUR/CZK. Včerejší komentáře tuzemských centrální bankéřů na trh příliš vzruchu nepřinesly – guvernér Aleš Michl potvrdil odhodlanost ČNB v boji s inflací, směrem k načasování prvního snížení úrokových sazeb však nechal otevřenou možnost jak pro listopadové, tak i prosincové zasedání. Konkrétnější nebyl ani další člen bankovní rady Jan Kubíček, který však podobně jako guvernér zopakoval, že posun sazeb k nižší úrovni bude – vzhledem k přetrvávajícím inflačním rizikům – opatrný a pozvolný.
Eurodolar
Americké domácnosti stále utrácí, jako by se blížil konec světa. Aspoň v tomto duchu promluvily včera zveřejněné údaje za maloobchod v září. Tržby reálně vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, což implikuje, že by osobní spotřeba mohla ve třetím čtvrtletí růst o velmi silná 4 %, přičemž růst samotného HDP může být ještě rychlejší (mezikvartálně anualizovaně). Na excelentní data (což se mimo jiné týkalo i průmyslové výroby) reagovaly výnosy amerických dluhopisů, které pochopitelně poskočily výše. Zajímavé přitom je, že eurodolar reagoval na růst amerických sazeb přesně opačně, než by se dalo čekat, a posunul se výše.
Pomineme-li dění okolo Izraele (a pásma Gazy) a cen ropy, jež opět rostou, tak hlavní pozornost trhu by dnes měla poutat komunikace přicházející ze strany Fedu (zahrnující i večer Béžovou knihu).
Akcie
Úterní obchodování na Wall Street probíhalo v rozporuplném duchu, kdy ze startu ztrácely indexy poměrně výrazně, aby nakonec skončily v blízkosti pondělního závěru. Z indexů velké trojky na Wall Street si připsal největší denní změnu technologický Nasdaq Composite, který se vyšplhal z úvodní více jak 1% ztráty na -0,3 %. Daleko klidnější odpoledne evidoval průmyslový Dow Jones Industrial Average, který byl tažen americkými bankami i společnostmi z energetického sektoru a nakonec přidal 0,04 %. Banka Goldman Sachs po výsledcích za 3Q23 umazala více jak 1 %. Bank of America zakončila obchodní den takřka v 2% zisku. Větší sešup zaznamenala Nvidia, která umazala téměř 5 %, ale i jiní hráči, jako kupříkladu AMD, které zaostalo za včerejší cenou o více jak 1 %.