Čína dává najevo nulovou toleranci k prudkému zpomalení ekonomiky

Čínský prezident Si Ťin-pching naznačil, že prudké zpomalení ekonomického růstu a přetrvávající deflační rizika vláda nebude tolerovat a učinil řadu neobvyklých politických kroků, aby v druhé největší ekonomice světa podpořil náladu. V rozmezí 24 hodin Čína oznámila zvýšení celkového schodku veřejných financí nejvýše za posledních 30 let, představila balíček státních dluhopisů, který znamená odklon od tradičního modelu růstu, a prezident uskutečnil bezprecedentní cestu do centrální banky, čímž vyslal jasný signál o svém zaměření na ekonomiku, uvedla agentura Bloomberg.

Zvýšení rozpočtu o jeden bilion jüanů (3,2 bilionu Kč) a ochota překročit dlouho dodržovaný tříprocentní limit poměru dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ukazují odhodlání Pekingu podpořit růst v příštím roce a vyhnout se pocitu uspokojení. A to i poté, co příznivé ekonomické údaje z tohoto měsíce přiblížily vládu k jejímu pětiprocentnímu cíli růstu HDP.

Analytici společnosti Shenwan Hongyuan Group uvedli, že nová opatření, která přišla navzdory překvapivým údajům o HDP za třetí čtvrtletí, mohou být způsobena tím, že politici uznávají, že tlak na stabilizaci růstu v příštím roce vzroste. Čínské akcie na podpůrná opatření reagovaly pozitivně, i když obchodníci pochybují, zda je jejich růst udržitelný.

Čína se potýká s vleklou realitní krizí, problémy na trhu s dluhem lokálních samospráv a hrozbou deflace. Širší ukazatel inflačních tlaků v ekonomice, deflátor HDP, byl poprvé od roku 2015 dvě čtvrtletí po sobě záporný. To naznačuje, že ekonomika se může nacházet v období deflace, tedy poklesu cen.

Rozhodnutí využít rozvahu centrální vlády k emisi dluhopisů za jeden bilion jüanů na stavební projekty naznačuje odklon od předchozího čínského stimulačního modelu, který spoléhal na místní vlády. Ty ale mají letos kvůli poklesu trhu s nemovitostmi potíže s obsluhou stávajícího dluhu. Podle ekonomů investiční banky Nomura tak může být Peking ochotnější absorbovat více dluhu, aby podpořil růst.

Čína jen zřídka upravuje rozpočet v polovině roku. V minulosti tak učinila například v krizovém roce 2008, po zemětřesení v S'-čchuanu a po asijské finanční krizi koncem 90. let. Celkový nastíněný deficit tři procenta by byl nejvyšší od reformy sdílení daní v roce 1994, uvedli analytici firmy Shenwan.

Podle analýzy agentury Bloomberg by rozpočtové změny měly zvýšit ve čtvrtém čtvrtletí růst HDP o 0,1 procentního bodu a v příštím roce o 0,5 procentního bodu.

Podpůrný balíček ale zůstává v několika ohledech konzervativní. Velikost podpory odpovídá zhruba 0,8 procenta HDP. Jeho cílem je podpořit růst a zároveň zajistit, aby se dluh dramaticky nezvyšoval. Podle ekonomů umožní balíček místním samosprávám udržet investice do infrastruktury na současném tempu, ne je zrychlit.

Tradičním rysem stimulačních opatření je zaměření na stavebnictví. Ekonomové ale vyzývají Čínu, aby začala nabízet stimuly více zaměřené na domácnosti. Tvrdí, že platby spotřebitelům by mohly ekonomice poskytnout větší impuls než investice do infrastruktury.