Čínská centrální banka se rozhodla snížit povinné minimální rezervy, tedy objem hotovosti, kterou musejí komerční banky povinně držet. Snaží se tím podpořit hospodářský růst i akciové trhy. Guvernér centrální banky Pchan Kung-šeng uvedl, že míra povinných rezerv se od 5. února sníží o půl procentního bodu, což do ekonomiky uvolní zhruba bilion jüanů (přes tři biliony Kč). Jde o nejvýraznější snížení povinných rezerv od konce roku 2021, uvedla dnes agentura Reuters.
Oživení čínské ekonomiky z útlumu způsobeného přísnými koronavirovými restrikcemi stále brzdí krize na realitním trhu, ale i dluhové problémy místních samospráv a slabá globální poptávka. To má pak negativní dopady na zájem investorů o čínská aktiva.
"Snížení je známkou toho, že čínská centrální banka letos bude pokračovat v uvolněném přístupu k měnové politice," uvedl analytik Sü Tchien-čchen ze společnosti Economist Intelligence Unit. "Je to rovněž známkou toho, že političtí činitelé ve vládě chtějí ekonomice zajistit dobrý start pomocí zvýšené podpory. To je zapotřebí k dosažení jejich ambiciózního růstového cíle v tomto obtížném roce," dodal.
Hlavní index hongkongské akciové burzy si dnes díky rozhodnutí centrální banky připsal 3,6 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za více než dva měsíce. Akciové trhy v pevninské Číně uzavřely dnešní obchodování ještě před oznámením centrální banky.
V loňském roce čínský akciový trh klesl zhruba o 13 procent a v poklesu pokračoval také začátkem letošního roku. Zahraničí investoři totiž pokračovali v prodeji čínských akcií.
Podle analytiků budou v letošním roce zapotřebí další opatření na podporu čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě za Spojenými státy. Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že hospodářský růst v Číně v letošním roce zpomalí na 4,6 procenta z loňských 5,2 procenta.