Česká ekonomika se “bohudík” na konci roku 2023 zvládla oklepat z prudkého poklesu ve třetím kvartále a vzrostla o 0,2 % (meziročně zmírnila pokles na -0,2 %). To je v souladu s naším (minulý týden) aktualizovaným odhadem, který předpokládá po poklesu ekonomiky o 0,4 % v roce 2023 s letošním růstem o 1,4 %. I když ještě neznáme detaily HDP za čtvrtý kvartál 2023 (jedná se o první odhad) - z doprovodného komentáře vyplývá, že za stabilizací domácí ekonomiky stála především zahraniční poptávka.
A to je přece jen lehké překvapení. Na český průmysl sice v říjnu pozitivně zapůsobilo zrušení odstávek výroby v segmentu automotive (probíhajících v Q3 v důsledku záplav ve Slovinsku). Listopadový výkon exportně zaměřeného průmyslu byl však až na automotive a výrobce elektrických zařízení zklamáním - nejenže klesala opětovně produkce v některých energeticky náročných odvětvích (chemický průmysl, zpracovatelé kovů), ale viditelně klesala produkce i v některých páteřních odvětvích včetně strojírenství. Zdá se však, že v prosinci (za který data ještě nemáme) se situace začala znovu lehce vylepšovat. To by byla dobrá zpráva, zvlášť pokud by v souladu s výsledky v eurozóně zaznamenal vylepšení i lednový index nákupních manažerů v českém průmyslu. Ukazovalo by to na jedno - průmysl po velmi problematické druhé polovině roku 2023 nacházel ke konci roku “pevnou půdu” pod nohama.
Včerejší čísla však sama o sobě těžko mohou být argumentem pro holubičí křídlo v bankovní radě (okolo Jana Fraita), aby změnilo svůj pohled na měnovou politiku - bude požadovat na nejbližších zasedáních nadále výraznější kroky (pravděpodobně po -50bps na zasedání). Dnešní HDP totiž stále v souhrnu se slabým třetím kvartálem zaostává za poslední listopadovou prognózou ČNB. A navíc z doprovodného komentáře není zcela jasné, jak moc se probouzí k životu spotřebitelská poptávka. Právě ta je pro rozhodování bankovní rady klíčová. Přetrvávající opatrnost českých spotřebitelů a vysoká míra úspor jsou jedním z hlavních důvodů, proč mezi mnohými členy bankovní rady klesají obavy ze setrvačnosti jádrové inflace. Spotřeba domácností sice na konci roku pravděpodobně vzrostla, ale podle “obecného komentáře” ČSÚ nebyla hlavním tahounem stabilizace hospodářství.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se po relativně dobrém výsledku domácího HDP (v souladu s naším odhadem i odhadem trhu) a lepším HDP v eurozóně pokusila o zisky. Ty však nakonec nebyly příliš velké a svoji roli vedle relativně holubičích komentářů Tomáše Holuba sehrál pravděpodobně i obrat na eurodolaru po odpoledních silných statistikách z USA. Po zbytek týdne bude pravděpodobně koruna právě ve “vleku” eurodolaru a tím pádem i dnešního zasedání Fedu.
Eurodolar
Lepší než očekávané výsledky HDP eurozóny měly včera krátkodobě pozitivní vliv na eurodolar, avšak nečekaně silná data z amerického trhu práce (počty otevřených pracovních pozic vzrostly zpět nad 9 miliónů) zisky eura brzdily.
Hlavní devizový trh pochopitelně již vyhlíží večerní zasedání Fedu, byť např. odpolední data trhu práce (ADP) mohou být před pátečními payrolls rovněž zajímavá. Pokud jde o americkou centrální banku, tak změna úrokových sazeb se neočekává a zasedání FOMC bude tentokrát bez nové prognózy. Nicméně Fed se bude muset vyrovnat s dvěma protichůdnými proudy - jednak s faktem, že ekonomika (včetně trhu práce) zůstává velmi silná, a jednak s tím, že inflace již fakticky klesla na 2% cíl (viz výsledek deflátoru spotřeby za 2023Q4). Každopádně se dá počítat se změnou rétoriky, která z komentáře Fedu odstraní jestřábí věty, jež se zamýšlí nad možností dalšího utažení měnové politiky. To by mohl být holubičí signál, stejně jako eventuální výroky J. Powella o tom, že vedení Fedu v průběhu roku zváží zpomalení tempa kvantitativního utahování (Fed stále prodává dluhopisy za 95 mld. USD). Pro eurodolar však bude důležité, jaký budou mít komentáře J. Powella dopad na velmi krátký konec křivky, kdy např. trh počítá se snížením sazeb v březnu s více než 40% pravděpodobností.
Regionální Forex
Forint měl včera excelentní den, když maďarská centrální banka snížila úrokové sazby jen o 75 bazických bodů (a tedy nikoliv o 100bps, jak bylo avizováno). Díky tomu, že základní sazba MNB je tedy i po včerejšku stále dvouciferná a MNB naznačila, že reálné úrokové sazby budou stále významně kladné, tak forintu se daří mazat předchozí ztráty. Další zisky pro HUF však minimálně do čtvrtka nemusí být tak snadno dosažitelné. Za prvé dnes večer zasedá Fed, a za druhé ve čtvrtek se sejde na summitu EU, aby jednala o pomoci Ukrajině. Tu ale Budapešť hodlá vetovat, a tak se vztahy s Bruselem opět zhoršují (což forint nevidí rád).
Akcie
Nejvíce včera propadl technologický Nasdaq (-0,8 %). Nejlépe se dařilo finančnímu sektoru (Bank of America +3,5 %, Citigroup +5,5 %, Goldman Sachs +1,7 %) a energetickému sektoru (Exxon Mobil +1,7 %, Chevron +0,7 %, Occidental +1,2 %), který posiloval spolu s ropou kvůli obavám z možné eskalace vztahů mezi USA a Íránem. Nejslabší byl pak zmiňovaný technologický sektor (AMD -3,2 %, Apple -1,9 %, Alphabet -1,3 %. Intel -2,1 %).