Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Novinářům to dnes při představení nové makroekonomické prognózy řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
"Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta," řekl Stanjura.
Letos HDP mezičtvrtletně vzrostl v prvním kvartálu o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta. Ministerstvo předpokládá, že růstová dynamika bude v dalších čtvrtletích ještě zrychlovat. Hospodářský růst potáhne zejména spotřeba domácností, která by se za celý rok měla zvýšit o 2,1 procenta, a spotřeba vládních institucí, která poroste o 2,3 procenta. Meziročně se naopak sníží investice, a to o 0,5 procenta.
V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne zejména spotřeba domácností, která vzroste o 3,9 procenta. Spotřebu by měl podpořit růst reálných mezd, který ministerstvo v příštím roce očekává na úrovni čtyř procent. Příští rok by také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita, ministerstvo předpokládá růst investic o 3,6 procenta.
Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu očekávalo 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.
Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce mírně přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, v roce 2025 ale opět klesne na 2,7 procenta. Objem mezd a platů se letos zvýší o 7,1 procenta, v příštím roce o 6,4 procenta. V soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru, předpokládá ministerstvo.
Saldo sektoru vládních institucí by letos mělo skončit deficitem 2,5 procenta HDP po loňských 3,8 procenta HDP. Veřejný dluh by tak měl vzrůst na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.
Stanjura: Schodek příští rok bude maximálně 231 mld. Kč, víc nedovolí zákon
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Podle Stanjury maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu potom potvrzuje i Národní rozpočtová rada. Překročení 231 miliard je tak podle ministra vyloučeno. "Je to podle zákona, zákony se musí dodržovat. O tom se vlastně nedá vyjednávat. Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády, ví to všechny koaliční strany, je to realita, se kterou počítáme," řekl.
Stanjura zároveň uvedl, že by uvítal i nižší schodek. "Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom měli v koalici shodu, že ten limit nevyčerpáme a že schodek bude nižší, ale ta shoda neexistuje," řekl. Předpokládá proto, že návrh rozpočtu, který ministerstvo financí vládě předloží, bude blízko maximálního limitu. Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do konce srpna, vláda musí návrh schválit do konce září.
Ministr financí dnes také uvedl, že předpokládá dodržení naplánovaného rozpočtového schodku pro letošní rok. Připustil, že výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně z tabákových výrobků je nižší, než se očekávalo při sestavování rozpočtu, tento pokles ale kompenzuje vyšší inkaso sociálního pojištění či daně z příjmu fyzických osob.
Stanjura ale zároveň zdůraznil, že kdyby vláda vyhověla všem požadavkům na zvýšení výdajů v letošním roce, plánovaný schodek by nebylo možné dodržet. K jednání s odbory o možném zvýšení platů ve státní sféře uvedl, že celkový objem mzdových prostředků zvyšovat nelze. Je podle něj možné změnit rozložení peněz, kdy by se zvýšily tarifní platy, jak požadují odbory. Zároveň by to ale podle něj znamenalo menší objem peněz na odměny. Stanjura v této souvislosti podotkl, že osobně je příznivcem toho, aby vedoucí měli možnost lépe individuálně odměnit zaměstnance, kteří mají mimořádné výkony.