Eurostat: Inflace v eurozóně v červenci zrychlila na 2,6 procenta

Míra inflace v eurozóně v červenci zrychlila na 2,6 procenta z červnového tempa 2,5 procenta, uvedl dnes ve svém rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Je to překvapivý výsledek, analytici totiž čekali zmírnění inflace. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.

Nejvyšší inflaci v eurozóně měla v červenci Belgie, a to 5,5 procenta, nad třemi procenty byla inflace v Estonsku (3,5 procenta), Nizozemsku (3,5 procenta) a Chorvatsku (3,4 procenta). Naopak nejnižší inflaci Eurostat registroval ve Finsku (0,6 procenta) a v Lotyšsku (0,8 procenta).

Ekonomové v anketě společnosti FactSet v průměru očekávali, že inflace zvolní. Odhadovali, že klesne na 2,4 procenta.

Eurostat očekává, že služby k celkové meziroční inflaci v červenci přispěly nejvíce. Inflace u nich dosahuje čtyř procent, zatímco v červnu to bylo 4,1 procenta. Další je kategorie potraviny, alkohol a tabák s mírou inflace 2,3 procenta ve srovnání s červnovou hodnotou 2,4 procenta. Inflace u energií pak činila 1,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 0,2 procenta.

Inflace v eurozóně tak stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, až letos na začátku června se Rada guvernéru podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak dostala na 4,25 procenta.

Někteří zástupci ECB považovali červnové snížení sazeb za unáhlený krok. Zdůvodňovali to tím, že se pokrok ve snižování inflace na dvouprocentní cíl zastavil. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pak vyjádřila opatrnost, pokud jde o další snižování úrokových sazeb.