Od 1.1. 2025 došlo díky zákonu č. 349/2023 Sb. ke změně v daňových povinnostech týkajících se zdanění příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích, která se týká limitace maximální roční výše osvobození. Tato úprava může být zásadní pro rozhodování investorů či vlastníků společností ohledně nakládání s cennými papíry nebo s obchodnými podíly. Tento článek se zaměřuje na tři klíčová témata zdanění investic. Poprvé jsme jej pro Vás vydali 27. listopadu 2024 a nyní - v době, kdy začínáme řešit daňová přiznání - jej připomínáme:
Částečné zrušení časového testu, pokud dojde k prodeji za více než 40 milionů korun
Jednou z nejdiskutovanějších změn, která byla zamýšlena, bylo zrušení časového testu při prodeji cenných papírů či podílů ve společnosti překračujících hodnotu souhrnného limitu 40 milionů korun. Tato varianta nebyla naštěstí schválena, a tak příjmy z prodeje cenných papírů a podílů na obchodní korporaci jsou tedy nadále osvobozeny v plné výši od daně z příjmů fyzických osob, ale nově v roce 2025 pouze do výše 40 milionů korun, a to při současném splnění časového testu (tří let u cenných papírů, resp. pět let u podílů obchodních korporací mezi nabytím a prodejem). Pokud tedy roční osvobozený příjem přesáhne tento limit, podléhá zdanění jeho zbytek nad rámec limitu a tento zdanitelný příjem lze snížit o poměrnou část výdajů související s pořízením investice (případně též ceny zjištěné znaleckým posudkem, viz níže).
Limit stanovený novou úpravou zákona se počítá souhrnně za kalendářní rok pro všechny příjmy z cenných papírů a podílů. Dále se osvobození posuzuje u přijetí příjmů z prodeje, nikoliv v okamžiku prodeje v právním slova smyslu. Pokud tedy dojde k prodeji již v roce 2024, ale peněžní prostředky z prodeje obdržíte např. až v roce 2025, tak se na tento příjem z prodeje obdržený od 1. ledna 2025 vztahuje limit osvobození příjmů do 40 milionů Kč podle nové úpravy. To samé platí, je-li kupní cena rozdělena na splátky.
Dále je třeba uvést, že v roce 2024 došlo ke změně hranice při výpočtu zvýšené daňové sazby (základní sazba: 15 %, zvýšená sazba: 23 %) z 48násobku na 36násobek průměrné mzdy.
Příklad 1:
Pokud bych v roce 2025 prodal akcie za 80 milionů korun, které jsem nakoupil před 3 lety za 40 milionů, bude příslušných 40 milionů korun od daně osvobozeno a po započtení poměrné části výdajů bude 20 milionů korun tvořit daňový základ. Jestliže je průměrná mzda na rok 2025 ve výši 46 557 korun, bude v návaznosti na 36násobek průměrné mzdy zdaněna 15 % částka 1 676 052 korun a zbylých 18 323 948 korun bude zdaněno 23% sazbou. Ve výsledku by bylo zaplaceno na dani celkem 4 465 897 Kč (nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky od základu daně jsou uvažovány jako nulové).
Prodeje cenných papírů, obchodního podílu a znalecké posudky
Další výrazná změna souvisí s výše uvedeným limitem. Ten, kdo bude po 1.1. 2025 prodávat svou společnost či podíl v obchodní korporaci a nebude chtít platit daň z celé prodejní ceny snížené o náklady na pořízení, bude potřebovat znalecký posudek týkající se hodnoty cenného papíru či podílu, přičemž ocenění musí být provedeno nejpozději ke konci roku 2024 (přesněji ke dni 31.12. 2024). Znalecký posudek tedy může zpětně stanovovat hodnotu k 31. 12. 2024 a nelze to chápat tak, že znalecký posudek musí být zadán a vyhotoven do konce roku 2024. V případě kotovaných cenných papírů nabytých před 31. 12. 2024 může být jako výdaj použita poslední známá tržní cena k 31. 12. 2024 dle zákona upravujícího oceňování majetku.
Poměrnou část výše zjištěnou znaleckým posudkem bude možné odečíst od prodejní ceny. Prodejní cena sníží o 40 milionů korun a odpovídajícím procentuálním podílem se sníží i cena z posudku. Následný rozdíl mezi upraveným příjmem a znaleckým posudkem bude základem daně.
Příklad 2:
Pokud by měla společnost ke konci roku 2024 hodnotu 100 milionů podle posudku a vlastník ji později prodá za 200 milionů, odečte od této částky hodnotu 40 milionů, což činí snížení o 20 %. Stejným způsobem poníží i cenu dle znaleckého posudku (ze 100 milionů na 80 milionů). Rozdíl mezi těmito částkami (160 milionů minus 80 milionů), tedy 80 milionů, činí konečnou částku, ze které se bude vypočítávat daň.
Uvádění a zdanění zahraničních dividend dle § 8 ZDP, sazby daně 15 % a 23 %
Dividenda se obvykle daní sazbou 15 %. Pokud však dojde k překročení příslušné hranice stanovené jako 36násobek průměrné mzdy, může daňová sazba činit 23 %.
V případě uvádění dividend ze zahraničí má poplatník na výběr. Jednou z možností je uvést zahraniční dividendu na řádek č. 38 daňového přiznání, druhou možností je pak zařazení dividendy do samostatného základu daně. V případě zařazení do samostatného základu daně budou uvedeny do přílohy č. 4: Výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a zákona. Jedná se o zásadní rozdíl, kdy dividendy zařazené jako samostatný základ daně jsou daněny sazbou 15 %, a to bez ohledu na výši příjmu (lze se tak vyhnout sazbě 23 %).
Příklad 3 (řádek 38):
Pokud bych v roce 2025 získal na zahraničních dividendách celkem 2 miliony korun, bude 1 676 052 korun podléhat zdanění 15 % a zbylých 323 948 korun zdanění 23 % (průměrná mzda na rok 2025 ve výši 46 557 korun). Při uvedení dividendy na řádek 38 daňového přiznání odvedu daň ve výši 325 877 Kč
Příklad 4 (samostatný základ daně):
Pokud bych v roce 2025 získal na zahraničních dividendách celkem 2 miliony korun, bude při zařazení do samostatného základu daně celá částka zdaněna sazbou 15 %. Výsledná daň tak bude 300 000 Kč.
Neznamená to však, že zařazení do samostatného základu daně je vždy výhodnější varianta. Poplatník daně v takovém případě přichází o možnost uplatnit odčitatelné položky ze základu daně, daňová zvýhodnění a slevy na dani. Je tedy důležité zohlednit i zbylé druhy příjmů a propočítat, která varianta je výhodnější.
Dále je důležité mít na paměti možnost snížit potenciální českou daň o daně, které již byly odvedeny v zahraničí. Takovéto snížení je však limitováno výší, která je určena v dohodě o zamezení dvojího zdanění, pokud ji má Česká republika s příslušnou zemí uzavřenou. Pokud taková smlouva uzavřená není, není možné uskutečnit odpočet. Informace o dohodách o zamezení dvojího zdanění lze najít na stránkách Ministerstva financí.
Pokud došlo již k zaplacení daně v zahraničí, je tuto skutečnost nutné prokázat dle § 38, odst. 5 Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů potvrzením zahraničního správce daně.
Autory textu jsou právníci Ondřej Nový a Sufian Massalema z advokátní kanceláře KLB Legal.
Názory autorů se nemusí shodovat s názorem Patria.cz. Nejedná se o individualizované právní poradenství. Za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tým KLB Legal se finančnímu právu a náhradám škody věnuje od roku 2012. Více než 20 zkušených právníků s řadou domácích i mezinárodních ocenění nabízí zastoupení v Česku i v zahraničí.