Posílení švýcarského franku v roce 2015 poskytlo prostor pro pochopení toho, jak velké pohyby směnných kurzů ovlivňují celou ekonomiku. Na stránkách VoxEU to tvrdí Raphael Auer, Ariel Burstein a Sarah Lein. A prezentují výsledky své studie, která konkrétně ukazuje, co prudké posílení kurzu skutečně udělalo se švýcarskou ekonomikou.
Ekonomové připomínají, že 15. ledna 2015 Švýcarská národní banka (SNB) nečekaně opustila svou politiku managementu směnného kurzu. Ta byla původně zavedena v září 2011, aby chránila švýcarskou ekonomiku před přílivem kapitálu během krize v eurozóně a pomohla omezit nadměrné posilování franku. Odstranění limitu pro kurz měny vyvolalo náhlý a prudký růst kurzu o přibližně 15 % vůči euru. „Vznikly šokové vlny na finančních trzích a ty vystavily vývozce a maloobchodníky okamžitým cenovým a konkurenčním tlakům.“
Jak se tedy během deseti let popsaný šok projevil v různých částech ekonomiky? Podle ekonomů je důležité i to, že po něm následovalo období „pozoruhodné stability směnného kurzu“. K tomu byl pohyb kurzu ve srovnání se standardními krátkodobými výkyvy kurzu ve vyspělých ekonomikách velký a dlouhodobý. „A v neposlední řadě došlo k apreciaci také na pozadí stabilní švýcarské ekonomiky, což umožňuje identifikovat dopad kurzového šoku na změny cen a výdajů, aniž by došlo k velkému zkreslení výsledků.“
„Šok ve švýcarském franku ovlivnil dovozní i vývozní trhy. Dovoz fakturovaný v eurech zaznamenal na velkoobchodní úrovni průměrný pokles cen asi o 12 %, zatímco dovoz fakturovaný ve švýcarských francích klesl cenově pouze asi o 5 %. Tento rozdíl ukazuje na roli, jakou hraje skutečná fakturace při utváření toho, jak rychle a jak moc se změny směnného kurzu promítnou do cen,“ píší ekonomové. K tomu podle nich „došlo jen k omezenému promítnutí měnového kurzu do dovozních maloobchodních cen“.
Navzdory výraznému poklesu cen na velkoobchodní úrovni konkrétně klesly maloobchodní ceny dováženého spotřebního zboží dvě čtvrtletí po posílení kurzu v průměru jen o 3 %. „Tyto výsledky ukazují, že i v malé a otevřené ekonomice, jako je Švýcarsko, kde lze očekávat vysokou citlivost na vnější změny cen, maloobchodníci a dodavatelé absorbovali podstatnou část pohybu měny.“ Tento efekt tedy tlumí dopad zhodnocování měny na inflaci.
I přes pouze mírný pokles maloobchodních dovozních cen spotřebitelé ale podle ekonomů přesunuli své nákupy směrem k dováženému zboží a odklonili se od domácích produktů.
Agregátní exporty ani přes poměrně velké posílení měny příliš neklesly. Švýcarští vývozci totiž „jako řešení ztráty konkurenceschopnosti na vývozních trzích použili systematické zlepšování kvality výrobků“. Firmy nejen zvýšily kvalitu vyváženého zboží, ale také odstranily méně kvalitní zboží ze svých produktových řad, čímž zvýšily celkovou kvalitu svého exportu. K tomu ekonomové dodávají, že „domácnosti s nižšími příjmy byly citlivější na snížení dovozních cen a přesouvaly více svých výdajů tímto směrem“. Díky tomu zaznamenaly domácnosti s nižšími příjmy větší pokles reálných životních nákladů než domácnosti s vyššími příjmy.
Zdroj: VoxEU
https://cepr.org/voxeu/columns/ten-years-after-swiss-franc-shock-lessons-prices-expenditure-switching-and-inequality