Cla uvalená na dovozy oceli a hliníku jsou mimořádně špatným politickým krokem. V USA totiž pracuje přibližně padesátkrát více lidí v odvětvích, kde se tyto komodity používají, než v těch, kde se produkují. Pro Bloomberg to uvedl Lawrence H. Summers. Tato cla tak mohou ochránit „pár pracovních míst“ v ocelárnách, ale zničí pracovní místa v odvětvích, která jsou ve výrobních vertikálách dál.
Řada odvětví, která používají ocel a hliník, musí konkurovat zahraničním firmám. Jich se tak Trumpova cla dotknou negativně, protože jim zvýší ceny vstupů. Týká se to například výroby automobilů či stavebnictví. Náklady cel tedy představují jednak zvýšené ceny pro běžné spotřebitele, a k tomu se přidává ztráta pracovních míst ve zmíněných odvětvích. Ekonom v této souvislosti zmínil studii z Yale, podle které po odstranění cel nedochází k návratu k původnímu nastavení vertikál.
Podle ekonoma tedy cla působí dlouhodobé škody, a to i v případě, kdy jsou jen přechodného rázu. Týká se to tedy situace, kdy jsou cla používána jako nástroj vyjednávání a tlaku. Mimo jiné i v takovém případě zvyšují nejistotu, která má opět největší dopad na odvětví a firmy, kde se ocel a hliník používají jako jedny z nejvýznamnějších vstupů.
Na Bloombergu v uvedené souvislosti hovořila i Stephanie Flanders, která poukázala na Trumpovu knihu „The Art of The Deal“. Ta popisuje Trumpův pohled na vyjednávání a podnikání. Flanders jej shrnula tak, že současný prezident tíhne k velmi ambiciózním plánům a také k tomu, aby hovořil o velkých věcech a změnách a tím vytvářel tlak na ty, s nimiž jedná. Příkladem jeho prohlášení, která ale zůstala jen u slov, byla ta, kdy hovořil o Mexiku jako plátci za novou zeď na hranicích s USA. Nebo hrozby o odchodu USA z NATO.
Flanders poukázala na fakt, že i někteří jiní američtí prezidenti měli tendence k tomu jednat způsobem podobným Trumpovu. Ten ovšem dotáhl toto chování v některých oblastech do extrému. Podle expertky se například zdá, že je v ekonomické oblasti a ve vztahu s některými zeměmi schopen „otočit volume na maximum“. Přestože potenciální zisky z této strategie jsou omezené. Podle některých názorů přitom Trump přichází s neobvyklými a extrémními postoji a návrhy v dlouhé řadě oblastí a takový postup může vést k tomu, že lidé ztrácejí přehled o tom, co vlastně kde řekl a co zamýšlí.
Trump „v podstatě hrozí, že zničí nejdůležitější ekonomické vztahy, které Spojené státy mají,“ míní Flanders. V minulosti ale bylo u jednání s Čínou zřejmé, že když se začne ukazovat, jak velké ekonomické škody by jeho politika Spojeným státům skutečně přinesla, „Trump přepne na mód konstruktivnějšího vyjednávání.“ U Číny tak nakonec došlo k „mnohem cílenějšímu uplatnění cel, které by se tolik nedotklo amerického spotřebitele.“
Zdroj: Bloomberg