Český centrální bankéř Jakub Seidler uvedl, že by příští týden raději ponechal výpůjční náklady na stávající úrovni, protože evropské plány na zvýšení výdajů na obranu zvyšují domácí inflační rizika.
Po rychlém snížení úrokových sazeb v loňském roce přešli tvůrci politiky v Praze na posledních dvou zasedáních do režimu „stop and go“, aby vyhodnotili protichůdné ekonomické síly včetně napětí ve světovém obchodě. Cenové tlaky v sektoru služeb zůstávají vytrvalé, zatímco exportně orientovaná odvětví trpí slabostí svého hlavního trhu, Německa.
„Bilance rizik podle mého názoru stále ukazuje, že úrokové sazby by měly zůstat tam, kde jsou, což znamená zachování určité míry restriktivní politiky,“ řekl Seidler ve svém prvním rozhovoru od svého nástupu do měnověpolitického panelu před třemi měsíci. V prosinci hlasoval spolu s většinou pro zastavení snižování sazeb a minulý měsíc pak podpořil jednomyslné rozhodnutí snížit referenční sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu na 3,75 %.
Zdroj: Bloomberg
Finanční trhy byly rozkolísané obchodním napětím v důsledku dovozních cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, která rozkolísala světovou ekonomiku. V kombinaci s plány na vyšší výdaje na obranu v Evropě se jedná o hlavní faktory, které komplikují rozhodování o měnové politice. „Opatrný postoj je v období vysoké nejistoty legitimní,“ uvedl Seidler. „Podobný přístup zaujalo několik dalších centrálních bank, protože výhled je obecně mnohem zamlženější, než býval před pandemií koronaviru.“ Tržní nacenění naznačuje zhruba 50 bazických bodů snížení během příštích 12 měsíců, což Seidler považuje za „relativně férové“.
Růst českých spotřebitelských cen se sice stabilizoval poblíž 2% cíle, ale jeho struktura stále vyvolává obavy. Jádrová inflace očištěná o volatilní položky potravin a energií vykázala v posledních třech měsících mírně zrychlující trend v sezónně očištěném meziměsíčním vyjádření a podobný trend je podle Seidlera patrný i uvnitř segmentu služeb.
Podle 41letého ekonoma ceny služeb stále dohánějí rychlý růst cen zboží z posledních několika let a jsou také citlivější na rostoucí mzdy. Spotřeba domácností zůstala ve čtvrtém čtvrtletí pod úrovní z doby před pandemií, ale díky opětovnému růstu reálných mezd nabírá na síle.
Zatímco za normálních okolností by centrální banka při svých politických úvahách nehleděla na volatilní ceny potravin, nedávné období dvouciferné inflace učinilo české spotřebitele citlivějšími na ceny potravin, uvedl Seidler. To nutí tvůrce politiky věnovat větší pozornost i těmto položkám ovlivněným změnami v nabídce, protože mají významný vliv na inflační očekávání.
Evropské plány na zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu podle Seidlera také zpochybňují předpoklady o protiinflačních účincích ze zahraničí, zejména pokud je výrazné fiskální posílení financováno novým dluhem. „Obrat v uvažování o výdajích na obranu je pro německou ekonomiku zásadní strukturální změnou,“ řekl. „Podtrhuje vysokou míru nejistoty pro měnovou politiku.“ Seidler také uvedl, že jeho cílem je zajistit, aby byl splněn cíl cenové stability, což je jeden z důvodů, proč je pro opatrný přístup k dalšímu snižování sazeb.
Analýza centrální banky ukázala, že ekonomické náklady na udržování restriktivní měnové politiky po delší dobu, než je nutné, tzv. „chyba měnové politiky“, by byly relativně malé, uvedl Seidler. České sazby jsou již „relativně blízko“ tzv. neutrální úrovně a jejich další rychlý pokles by nepřinesl výrazný impuls pro růst.
Seidler, který má doktorát z ekonomie, uvedl, že jeho názory vycházejí z dat a že by se neoznačil ani za měnového jestřába, ani za holubici. „Rád bych zůstal flexibilní,“ řekl. „V současné době jsem opatrnější, a to z několika důvodů. Ale pokud tyto důvody zmizí, řekněme za půl roku, mohu svůj názor změnit a možná budu argumentovat ve prospěch rychlejšího poklesu sazeb.“
Zdroj: Bloomberg