Robert Kaplan nyní působí v , mimo jiné byl členem vedení americké centrální banky. Na Bloombergu hovořil o tom, že na konflikt mezi Izraelem a Íránem trhy reagují spíše umírněně a vyčkávají. Poslední čísla týkající se cenového vývoje pak ukazují, „že kdyby nebylo cel, nacházíme se v dezinflačním prostředí“. Jak by podle ekonoma měl nyní Fed jednat?
Pokud by tedy nebylo cel, podle ekonoma by Fed nyní snižoval sazby. Cla jsou ale realitou a kvůli nim jsou inflační tlaky silnější. Stále přitom není jasné, jaký bude další vývoj v této oblasti. V tom nejlepším případě by cla představovala pouze jednorázový cenový šok a nepromítla by se do dlouhodobě vyšších inflačních tlaků.
K tomu ekonom míní, že celkově panuje situace, kdy je nabídka zboží silnější než poptávka po něm. V takovém prostředí by mohl existovat prostor pro pokles marží výrobních firem, který by tlumil inflační tlaky. Kaplan tak uvedl, že kdyby nyní seděl ve vedení americké centrální banky, tíhnul by k tomu, že ke konci roku „se inflace opět může vydat směrem k cíli ve výši 2 %“. Nyní se přitom pravděpodobně nacházíme „na vrcholu nejistoty“.
Kaplan míní, že ke změně sazeb pravděpodobně nedojde ani v červenci, léto centrální banka stráví tím, že bude zpracovávat vývoj kolem cel a ekonomická data. „Evidentně tu budou tenze, kdy část vedení Fedu bude pro rychlejší postup, část bude chtít vyčkávat.“ Významný bude i vývoj ve fiskální oblasti, kde podle ekonoma dojde k určitému posunu v tom, kdo bude nakupovat.“ Doposud totiž hrály velkou roli cílené nákupy vlády, současné změny ale míří k tomu, že „bude více peněz v kapsách spotřebitelů“.
K popsanému posunu by měla přispět změna v daňové oblasti a podle Kaplana by tato změna měla snižovat inflační tlaky. Jinak řečeno, přesun od cílených výdajů vlády k tomu, že peníze jsou „více v kapsách spotřebitelů“, by podle experta měl sám o sobě podporovat návrat inflace k cíli. K tomu ale dodal, že na počátku se domníval, že nová vláda bude rozpočtové deficity snižovat a celkově by se fiskální politika mohla posouvat do kontrakce. Nyní to vypadá na neutrální nastavení, nebo dokonce expanzi.
Kaplan tak podle svých slov nyní vidí recesi jako méně pravděpodobnou právě kvůli tomu, jak se zřejmě změní nastavení fiskální politiky. Podmínky na trhu práce pak vidí jako poměrně utažené. „Firmy už sice tolik nepřijímají, ale ani tolik nepropouští.“ Ve výsledku by tak mohla přijít „určitá růstová stabilita“. Růst ekonomiky by totiž nemusel být nijak vysoko, ale zachovával by stabilitu. Z hlediska centrální banky a nastavení její monetární politiky by pak byla rozhodující cla a to, jaký dopad budou mít na vývoj cen a celé ekonomiky.
Zdroj: CNBC