Soudě podle prvních vyjádření vítězného hnutí ANO, budou jednou z hlavních hospodářských priorit nově vznikající vlády ceny energií. Na strojírenském veletrhu v Brně Karel Havlíček podle Hospodářských novin slíbil, že vláda musí “snížit ceny energií nebo alespoň zajistit, že už neporostou”. Značné části průmyslu asi bude mluvit z duše.
Při pohledu do jeho struktury je jasně patrné, že energeticky náročná odvětví jako zpracovatelé základních kovů nebo sklářský a keramický průmysl jsou stále pod velkým tlakem. Úroveň jejich produkce spadla od startu energetické krize v průměru o 25 % a i když stabilita cen energií přinesla nakonec i stabilizaci výroby, energeticky náročné sektory zůstávají pod tlakem a ve výrazné nejistotě. Je to vidět i na nových objednávkách, které například u zpracovatelů základních kovů pokračují v poklesu o více než 5 %. Situace v energeticky náročných odvětvích tak relativně ostře kontrastuje s ostatními průmyslovými odvětvími - zejména segmentem automotive, kde je výroba oproti roku 2019 více než 25 % v plusu. Žádné řešení však asi nebude jednoduché a rychlé…
Když se díváme na srovnávací statistiky Eurostatu, vychází nám, že ceny silové elektřiny jsou skutečně oproti USA stále zhruba dvakrát až třikrát vyšší - je to však celoevropský fenomén (daný primárně méně příznivým výrobním mixem). Oproti ostatním evropským zemím má však Česko ceny silové elektřiny pro velké odběratele (s výjimkou Francie a zemí na severu Evropy) obdobné. Liší se však o něco výrazněji při zahrnutí veškerých daní a poplatků (včetně poplatku za obnovitelné zdroje - POZE).
Asi i proto Karel Havlíček mluví o snížení regulované složky ceny elektřiny, která je v kompetenci státu. To by skutečně mohlo pomoci, šlo bylo však o velmi nákladné opatření, které by vytvořilo v rozpočtu “díru” v hodnotě desítek miliard korun ročně. Navíc by šlo pravděpodobně o plošné opatření, které by pomohlo i té části české ekonomiky, pro kterou nejsou ceny energií klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Rozpočtová “díra” by šla teoreticky “zalepit” využitím peněz z Modernizačního fondu - kde končí peníze z emisních povolenek. To by ale jen přesunulo problém jinam - peníze by pak chyběli na zateplení nebo modernizaci tepláren. Rychlá a jasná cesta k nižším cenám energií se tak nebude hledat lehce.
*** TRHY ***
Koruna
Posilující dolar není dobrou zprávou pro měny rozvíjejících se trhů, včetně koruny, která se ke konci týdne obchoduje nad hranicí 24,30 EUR/CZK. Připomeňme, že právě dolarové ztráty byly od začátku roku živnou půdou pro českou měnu, společně s jestřábí politikou ČNB. Tuzemský makro kalendář dnes nabídne finální odhad zářijové inflace, která překvapivě poklesla na meziročních 2,3 %. Z pohledu centrální banky bude důležitý především pohled na její strukturu, resp. přetrvávající sílu jádrových cenových tlaků ve službách.
Eurodolar
Eurodolar v tomto týdnu poklesl o více než figuru a dnes ráno se obchoduje pod hranicí 1,16, kde byl naposledy v srpnu tohoto roku. Dolaru hraje do karet relativně jestřábí vyznění posledního zápisu ze zasedání Fedu, resp. opatrnost ohledně dalšího snižování sazeb. Do toho stále absentují oficiální statistická data kvůli shutdownu americké vlády, což je paradoxně dolaru ku prospěchu díky absenci potenciálně horších makro čísel. Svoji roli sehrává i zranitelné euro z důvodu přetrvávajících problémů ve Francii, přičemž na stole je jmenování nové vlády, která se pokusí prosadit rozumný rozpočet, nebo předčasné volby.