V polovině devadesátých let minulého století byl čínský produkt na úrovni jedné desetiny toho amerického. Pak začala Čína spojené státy dohánět a mezera se začala ještě rychleji uzavírat po finanční krizi roku 2008. V roce 2014 se Čína se svou ekonomickou aktivitou dostala na cca 60 % Spojených států. A pak se začaly věci měnit…
Ve své době byly predikce toho, jak Čína předežene Spojené státy a bude si jim pak výrazně vzdalovat, docela časté. Toto období se dost krylo s érou BRIC, tedy optimistického pohledu na největší/nejvýznamnější rozvíjející se trhy a jejich investiční potenciál. Po onom roce 2014 se ale uzavírání mezery mezi USA a Čínou na pár let úplně zastavilo. Pak se sice zase na pár let vrátilo, ale trend se zase obrátil. A nyní se Čína se svým produktem pohybuje jen něco nad oněmi 60 % (data podle Gavekal Research).
Podívejme se na následující graf s korelací čínského akciového trhu a dalších rozvíjejících se trhů. Na vrcholech se pohybovala nad 70 % - dění v Číně bylo významným tahounem toho, co se dělo na rozvíjejících se akciových trzích jako celku. Nyní je korelace u 0,45. Čína tak stále hraje svou roli, ale už zdaleka ne takovou.
Zdroj: X
Dnešní druhý obrázek srovnává výkony čínského a amerického trhu od počátku roku 2024. Ten první si připisuje asi 93 %, ten druhý asi 45 %. O Číně se přitom ještě ne tak dávno uvažovalo až jako o neinvestovatelném trhu. Mimo jiné k tomu přispívalo vládní tažení proti některým společnostem a odvětvím. A celkový zřejmě ne nepodložený dojem, že čínská vnitřní politika se začala odklánět od alespoň mírného liberalizačního směru směrem opačným. To, jak si Čína vede v uvedeném grafu, může souviset s určitým opětovným uvolněním těchto obav. Ale z mého pohledu se stále nedá moc hovořit o tom, že by v Číně nastal nějaký výrazný strukturální posun směrem k nové ekonomické rovnováze.
Zdroj: X
U druhého grafu si všimněme i toho, že čínský trh je mnohem volatilnější. Porovnávání pouhé návratnosti je tak ze standardního pohledu porovnávání hrušek s jablky. A pohled na ceny samotné vykresluje jen malý výsek obrázku – v řadě ohledů je lepší nějaké valuační měřítko. Často používané PE pak již delší dobu ukazuje, že Spojené státy jsou s valuacemi extrémně vysoko, což samozřejmě souvisí se sektorovým složením jeho trhu a očekávanými přínosy AI.
Čína je v některých technologiích také hodně vepředu, vzpomeňme třeba na DeepSeek minišok. Spojené státy zase mají také určité strukturální výzvy, tou hlavní jsou asi vládní dluhy. Jenže Čína má ten samý problém a navíc je její ekonomika v jádru postavena na značně dosluhujícím, či spíše přesluhujícím „tvrdém“ modelu. Což by u USA netvrdil.