I krátkodobé výsledky Českého Telecomu nabývají před privatizací na významu

Následující graf vystihuje meziroční změny u hlavních nákladových položek a jejich vzájemnou velikost u drátového a bezdrátového segmentu:

Zdroj: Společnosti, Patria Finance

Platby ostatním operátorům (včetně vzájemných) rostou meziročně tak, jak se zvyšuje objem provolaných minut směřující do sítí ostatních operátorů (vyvažující změny tarifů). U Eurotelu tyto představují hlavní nákladovou položku, u Českého Telecomu druhou největší. Druhá položka většinou přímých nákladů služeb roste u obou.

Osobní náklady, znatelně vyšší u Českého Telecomu (stále přezaměstnaného + vyšší počet zaměstananců ve srovnání s mobilním operátorem vyžaduje charakter jeho podnikání/sítí) u něj klesají jako reflexe pokračující restrukturalizace. Znatelný je pokles marketingových nákladů o obou operátorů, stejně jako nákladů na opravy a údržbu.

Podobně jako u nákladů, prezentují následující grafy vývoj výnosů:

Český Telecom: Zdroj: Český Telecom, Patria Finance

Klesají výnosy z hovorného, včetně paušálů (boj s regulátorem o jejich další zvýšení, reflektovaný i v odpisech aktiv v roce 2003, je dostatečně znám), nastupuje (asi pomaleji, než by si operátor přál) internet, data a VAS. V souladu s vývojem odpovídající nákladové položky rostou příjmy od ostatních operátorů.

Co se týče zmíněných hlavních trendů, v současné době se profilují zejména dvě důležitostí rostoucí oblasti zájmu operátorů pevných linek, včetně Českého Telecomu:

1. Rozvoj širokopásmového připojení

Rozvoj (A)DSL v konkrétní zemi a u konkrétního operátora je funkcí mnoha faktorů, od vybavenosti domácností počítači, pricingu služby, alternativními širokopásmovými službami připojení, včetně míry, jakou historicky společnost investovala do ISDN a z toho plynoucí ochotu alespoň částečně kanibalizovat tento produkt (včetně vnitropodnikové komunikace a rozhodovacích mandátů).

Strategie zavádění DSL často odráží počáteční snahu o prezentaci produktu jako prémiový produkt, s vysokými cenami. Tyto jsou postupně snižovány (respektive je rozšiřováno spektrum nabídky na osách cena a její struktura/rychlost/popř. objem dat), často jako reflexe konkurenčního (či regulačního) tlaku (kabel, mobilní operátoři) a snižující se ochoty veřejnosti platit prémiové ceny. Strukturování ceny za DSL na dimenzích rychlost/objem (popř. další) je v různých zemích rozdílné a hledání optimálního modelu, pokud takový obecně existuje, bude ještě nějaký čas trvat. Výjimkou pak nemusí být např. i možnost dočasného zvýšení přenosové rychlosti a/nebo objemového limitu. To ale samozřejmě vyžaduje odpovídající flexibilitu a šíři systémů na straně operátora.

Čekat se dá i zvýšená aktivita samotných operátorů co se týče nabídky služeb souvisejících s DSL (video, hry, hudba, atd.). To, podobně jako u mobilů, implikuje expanzi služeb (i) vzhůru po hodnotovém řetězci a (ii) kooperaci s firmami z jiných odvětví na jednotlivých stupních tohoto řetězce. Rozvoj širokopásmového připojení jako výrazného alternativního zdroje výnosů (tj. vedle klesajících výnosů z hovorného) pro operátory tak přináší vedle této samotné technologie další "výzvy" - např. rostoucí potřebu penetrace těchto společností do IT sektoru.

2. Rozvoj služeb společnostem

Datové služby se pohybují od jednoduchých propojení geografických částí společností (kanceláře v různých částech města, země, bankomaty apod.), až po privátní sítě, včetně jejich správy a s nimi spojených služeb. Tyto služby se již značně překrývají s tradičními poskytovateli IT služeb. Nutnost poskytovat celková řešení namísto parciálních služeb je zde evidentní. Organizační struktura, kultura a systémy uvnitř bývalých monopolních operátorů ovšem často představují významnou překážku penetrace do této oblasti.

Stále výraznější úlohu bude zřejmě při determinaci šíře a ceny služeb a také výsledků společností provozujících pevné linky hrát regulace. Liberalizace v odvětví s sebou, na první pohled možná překvapivě nese zvýšenou míru regulace ve smyslu počtu nutných zásad, pravidel a standardů nutných pro fungování trhu. Není přitom výjimkou, že se do konfliktu dostává (jako v mnoha dalších odvětvích) krátkodobý a dlouhodobý cíl - zatímco určité kroky mohou podpořit konkurenci, snížit ceny a zvýšit užitek pro zákazníka, v delším období mohou zabránit investicím do dané oblasti a jejímu dalšímu rozvoji (tj. díky příliš vysokému krátkodobému transferu bohatství na stranu spotřebitele).

Co se týče pricingu hlasových i ostatních služeb, je u mnoha operátorů pevných linek jasná snaha o zvýšení měsíčních poplatků a současné snižování variabilních sazeb, které se tak mimo jiné "na pohled" stávají konkurenční. Společnost je také tímto krokem více chráněna před pokračujícím poklesem objemu provolaných minut. Problematika paušální platby za určitou službu je ovšem širší - do hry s regulátorem vstupuje zejména návratnost na zainvestované linky. Z hlediska marketingu je potřeba zvažovat i možnou prémii za predikovatelnost plateb - ochotu zaplatit průměrně měsíčně více, ovšem bez rizika ad-hoc výrazného zvýšení platby (blízko jsou si někdy finance, se svým rozvinutým konceptem rizika, a marketing). Nabízený balík produktů za takovouto měsíční platbu pak může obsahovat cokoliv od lokálních po mezistátní hovory, včetně širokopásmového (A)DSL internetového připojení; zatím netestovaná je nabídka jednoho balíku služeb jak pevných linek, tak mobilu. Možný konflikt s regulátorem (např. kvůli sdružování služeb) je zde ale opět nasnadě.

Pokles výnosů z hovorného je zde doprovázen rostoucím významem paušálu mimo jiné tak, tak jak má Eurotel oproti Českému Telecomu volnost optimalizovat svou tarifní strukturu. SMS, MMS, Internet, Data & VAS rostou, stejně jako příjmy od otstních operátorů (viz výše). SMS, MMS, Internet, Data a VAS jsou tím segmentem tržeb domácích (i většiny ostatních operátorů na rozvinutých trzích) mobilních operátorů, který by měl zajistit alespoň minimální růst výnosů celkových. U tradičních hlasových služeb se totiž dá očekávat, že konkurenční tlak bude tlačit na tarify, tržby a marže tak, že se stanou zhruba stejně oceněnou komoditou o všech operátorů a to na hranici marginálních nákladů. Po stabilizaci (její načasování je ovšem stále poměrně otevřenou otázkou) poměru objemu provolaných minut mezi mobilními a pevnými linkami (segmentací trhu) se tak dá očekávat, že výnosy a marže u těchto služeb budou spíše stagnovat.

Jiří Soustružník