Při současné zahleděnosti k Bruselu v očekávání 1.5.2004, jakožto prvního dne našeho členství v EU, zůstává poněkud stranou naší pozornosti fakt, že se tímto dnem zcela změní naše obchodní vztahy s nečlenskými státy EU. Zároveň však vstupujeme do existujících, a pro nás nových, obchodních vztahů mezi ES a zbytkem světa. Právním základem této situace je fakt, že obchodní vztahy jsou (čl. 131 a násl. Smlouvy o ES) ve výlučné pravomoci EU a členské státy samostatně nemohou obchodní vztahy navazovat, což bylo potvrzeno i Evropským soudním dvorem (viz. posudek 1/75, 41/76 Donckerwolcke a 174/84 Bulk Oil). Tato právní úprava pak působí na celou řadu souvisejících oblastí, kdy se níže zabýváme vybranými z nich.
Zaznamenali jsme, že 1.5. přestane platit náš celní zákon, jak jsem ho doposud znali, a bude převáženě nahrazen komunitárním celním kodexem a společným celním sazebníkem. Jak je však vidět, český občan přicházející změny celních sazbách již zaznamenal (zřejmě proto snad vymizela rýže z obchodů).
Pokud má ČR s nečlenskými státy uzavřeny obchodní smlouvy, nemusí je nutně vypovědět, ale musí dosáhnout změny jejich obsahu tak, aby nebyl v rozporu se společnou obchodní politikou EU, tak jak vyplývá z čl. 307 Smlouvy o ES.
Pokud na českém trhu dojde k nějaké ilegální obchodní praktice ve vztahu s nečlenským státem, který bude třeba řešit u Rozhodčího tribunálu Světové obchodní organizace, je možno za určitých podmínek dosáhnout toho, aby místo ČR u takového tribunálu vystupovala Evropská komise jménem celé EU. Jen pro informaci lze uvést, že přehled o existujících obchodních vztazích EU můžeme nalézt na http://europa.eu.int/comm/external_relations.
Nemělo by nám uniknout, že novou evropskou podobu dostanou i naše obchodní vztahy s Ruskem. Ty jsou mj. součástí tzv. společné strategie EU-Rusko, přijaté podle čl. 13 Smlouvy o EU a Dohody o partnerství a spolupráci z r. 1994 (platnost 1997), která byla dne 27.4.2004 doplněna dodatkem reflektujícím nadcházející rozšíření EU.
Obchodní ustanovení této dohody jsou postavena na zásadě doložky nejvyšších výhod, jaké smluvní strany udílejí svým ostatním partnerům. Předpokládá odstranění kvantitativních překážek a dále legislativní harmonizaci v oblasti zakládání a provozování obchodních společností, poskytování služeb, běžných plateb a pohybu kapitálu (investování), stejně jako v oblasti hospodářské soutěže a duševního vlastnictví. Dále se předpokládá spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, energetiky, životního prostředí a dopravy. Stranou nezůstává ani jaderná bezpečnost.
Z obchodního pohledu nejožehavější otázky vztahu Rusko – EU jsou stávající antidumpingová nařízení ES proti řadě ruských produktů a kvóty na dovoz ruské oceli do EU. Uvažuje se o dlouhodobém cíli zjednodušení získávání víz EU pro ruské občany s výhledem na úplné odstranění vízové povinnosti. Zvláštností obchodních vztahů s Ruskem zůstává Kaliningrad. Tato enkláva uvnitř budoucí EU má dohodnutý režim transitu ze zbytku území Ruska, přičemž hlavním problémem tohoto režimu je hrozba infiltrace kriminálních živlů z Ruska do EU.
Pavel Svoboda
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal