následuje úplní znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB z 26.2.2004
Bankovní radě byla předložena únorová situační zpráva vyhodnocující nové informace a rizika spojená s lednovou prognózou.
Spotřebitelské ceny rostly v lednu mírně rychleji oproti lednové prognóze, zejména v důsledku pohybu regulovaných cen ovlivněných změnami nepřímých daní. Také korigovaná inflace byla mírně vyšší než její prognóza. Naopak ceny potravin rostly pomaleji a čistá inflace se pohybovala na úrovni prognózy. Ceny průmyslových i zemědělských výrobců byly v lednu vyšší, než jejich predikce na první čtvrtletí t.r.
Ve vnějším prostředí nedošlo k výraznějším kvantitativním posunům oproti předpokladům lednové predikce. Mírně se snížil odhad inflace spotřebitelských cen v Německu. Zvýšení predikce cen ropy na světových trzích je v zásadě kompenzováno silnějším kurzem koruny vůči dolaru. Oproti předpokladům prognózy dochází k výraznějšímu oslabování kurzu dolaru vůči euru.
Prosincová data z reálné ekonomiky naznačují příznivý vývoj průmyslové produkce, stavebnictví i maloobchodního obratu. Došlo ke zrychlení růstu peněžního agregátu M2, pokračuje poměrně rychlý růst úvěrové emise. Deficit veřejných rozpočtů byl v roce 2003 podle předběžných údajů výrazně nižší, než bylo Ministerstvem financí očekáváno. Schodek obchodní bilance v roce 2003 odpovídal prognóze. Vyšším deficitem však skončil běžný účet platební bilance, kde se projevil zejména vliv reinvestovaných zisků v bilanci výnosů. Vývoj na trhu práce v lednu byl v souladu s predikcí.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi aktuálního rozložení rizik ve vztahu k lednové prognóze. Celkově převažovalo vnímání rizik mírně na proinflační straně, někteří členové bankovní rady považovali rizika v horizontu nejúčinnější transmise za přibližně vyrovnaná.
Obdobně jako při lednové situační zprávě byla velká pozornost věnována chystaným daňovým úpravám. Bylo konstatováno, že nepřehledná situace kolem změn nepřímých daní zvyšuje celkovou nejistotu, což může nepříznivě ovlivnit rostoucí inflační očekávání a v konečném důsledku i budoucí inflaci. Na druhé straně bylo argumentováno, že z rozpočtového hlediska je celkový finanční dopad změn v zásadě zřejmý a střednědobě jde o příjmově neutrální operaci. Fiskální vývoj byl debatován i v souvislosti s nižším než očekávaným deficitem veřejných rozpočtů v roce 2003. Opakovaně zaznělo, že existuje riziko využití příznivější výchozí pozice k rozvolnění původně předpokládaného tempa a míry fiskální konsolidace. Stejně tak některá výdajová opatření kompenzující změny v DPH mohou zakládat dodatečné střednědobé deficitní tendence.
Dynamika úvěrové kreace byla některými členy bankovní rady označena za další možné proinflační riziko. Na opačné straně pomyslné škály se pozornost soustředila na globální ekonomický vývoj a situaci na trhu práce. Z hlediska vnějšího ekonomického vývoje se bankovní rada shodovala na tom, že akcelerace hospodářského růstu v ČR je silně závislá na oživení v zahraničí. Případný odklad tohoto stimulu představuje riziko směrem dolů, zejména pokud by byl tento vývoj kombinován se současným snížením přílivu přímých zahraničních investic do ČR. Při diskusi trhu práce bylo řečeno, že reálný mzdový vývoj v letošním roce podle řady indikátorů bude spíše umírněný a může do jisté míry kompenzovat zrychlenou dynamiku z předchozího roku. Diskutovaly se také dlouhodobé trendy na trhu práce vedoucí k hypotéze o růstu strukturální míry nezaměstnanosti v české ekonomice, což by ve svých důsledcích představovalo závažný makroekonomický problém.
Bankovní rada zevrubně diskutovala také problematiku vnější nerovnováhy v souvislosti s publikací údajů o vývoji platební bilance. Deficit běžného účtu za rok 2003 překročil 7% HDP. Bylo konstatováno, že po zohlednění efektu reinvestovaných zisků, které jsou automaticky v platební bilanci profinancovány jako příliv přímých zahraničních investic, by deficit klesl téměř na polovinu. Zaznělo také, že přesto je celkový deficit běžného účtu dosti vysoký a že je žádoucí, aby nabídková strana ekonomiky, posílená v minulosti realizovanými zahraničními investicemi, dokázala příznivým vývojem obchodní bilance tyto deficitní tlaky alespoň částečně kompenzovat.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2%.
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek