Ministerstvo financí následovalo centrální banku a zveřejnilo dnes svou pravidelnou čtvrtletí predikci hospodářského vývoje v ČR. Význam tohoto materiálu je trojí. Za prvé, predikce MF je nejobsáhlejší prognostickou publikací státní organizace publikovanou pro veřejnost. Za druhé, obsahuje data a odhady stavu veřejných rozpočtů. A za třetí, poskytuje předpoklady k sestavení návrhu státního rozpočtu, resp. V průběhu roku k ověření validity těchto předpokladů.
Odhad růstu výkonu české ekonomiky v loňském roce MF, podobně jako většina ostatních institucí, posunulo z 2,5% na 2,9%. Prognóza Patrie nyní činí 2,8%.
Letos by se měl HDP podle MF zvýšit o 2,8%. MF je patrně jedinou institucí předpovídající zpomalení hospodářského růstu v letošním roce! Vést diskusi o relevanci takového odhadu nemá smysl, na to je příliš brzy, nicméně v případě MF není jistá dávka opatrnosti na škodu. ČNB včera zvýšila odhad růstu HDP v letošním roce z 2,1-3,6% (střed: 2,85%) na 2,9-3,4% (střed: 3,15%). Náš odhad zní: 3,0%.
Pro rok 2005 je v materiálu MF uveden výhled počítající s akcelerací hospodářského růstu na 3,2% v roce 2005. ČNB ve stejném roce očekává vzestup hospodářství o 3,4-4,9% (střed: 4,15%). Je zajímavé, že se odhady obou institucí tak výrazně liší. Odhad MF se dokonce ani nepohybuje v rozmezí odhadnutém ČNB, přestože je tento interval velmi široký. My počítáme s růstem o 3,9%. Je zřejmé, že i zde se MF drží při zemi.
Role si ministerstvo a centrální banka prohodily v případě odhadu letošní inflace. Zatímco ČNB předpokládá letos v prosinci inflaci mezi 2,6-4,0 (střed: 3,3%), MF pro letošní rok odhaduje zvýšení hladiny spotřebitelských cen o 4,0%. Odhad Patrie v tomto případě činí 3,5%. S MF se ovšem shodujeme v odhadu příspěvku administrativních opatření (daně, regulované ceny): 2,8 procentní bodu. Výhled MF pro rok 2005 hovoří o inflaci na úrovni 2,6% (konec roku), což se jen nepatrně liší od našeho odhadu (2,5%).
Největším pesimistou, což opět není na škodu, je MF také v případě odhadu vývoje na trhu práce. Míra nezaměstnanosti by se měla ke konci letošního roku podle MF vyhoupnout na 10,6%. Nejpesimističtější odhad mezi nevládními organizacemi má patrně Patria s 10,3%. V posledním čtvrtletí loňského roku se zastavil dva roky trvající růst sezónně očištěné nezaměstnanosti a s ohledem na očekávané mírné zrychlení růstu HDP (netýká se odhadů MF) nám vychází jako nejpravděpodobnější stabilizace nezaměstnanosti jako výsledek kompenzace vzestupu strukturální nezaměstnanosti poklesem cyklické složky nezaměstnanosti. MF ovšem předpokládá zpomalení hospodářského růstu, a tedy i růst nezaměstnanosti. Z pohledu příjmů a výdajů státního rozpočtu je ovšem klíčový odhad zaměstnanosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o druhou stranu mince, ale není tomu tak. Kromě míry nezaměstnanosti ovlivňuje zaměstnanost také míra ekonomické aktivity (MF pracuje s termínem míra participace a trochu rozdílnými proměnnými v příslušných poměrech). Loni se odhad zaměstnanosti MF příliš nepovedl. Loňský rozpočet byl postaven na předpokladu zvýšení zaměstnanosti o 0,1%. Nyní MF odhaduje, že zaměstnanost klesla o 0,6%. Podhodnocen byl patrně pokles míry ekonomické aktivity. Pro letošní rok byl již tento faktor zohledněn a podle MF by se měla zaměstnanost snížit o dalších 0,5%.
Drobným přehmatem (nebo insider informací?) je 66 mld. Kč u schodku obchodní bilance za loňský rok. ČSÚ nám přesně před týdnem přitom sdělil, že dovoz převýšily vývoz o 71 mld. Kč. Právě zde tkví hlavní příčina rozdílu v našem odhadu schodku běžného účtu (6,8% HDP) a predikci MF (6,5% HDP). V odhadech na letošní rok se ovšem rozcházíme zřetelněji. Náš model zahraničního obchodu indikuje mírné prohloubení salda obchodní bilance (80 mld. Kč), MF letos čeká schodek 62 mld. Kč.
Patrně nejzajímavější pasáží jsou informace o veřejných rozpočtech. Na začátku ledna jsme v souvislosti s podstatně nižším než očekávaným schodkem státního rozpočtu psali, že MF opožděně nadělovalo dárky. Jenže nadílka neskončila. Poněkud překvapivě bylo dnes oznámeno, že dalších 21 mld. Kč se podařilo ušetřit mimorozpočtovým fondům. Jak je to možné? MF nabízí vysvětlení a zároveň se poměrně kriticky pouští do způsobu finančního plánování mimorozpočtových fondů. Podle MF tyto fondy záměrně nadhodnocují své výdaje, aby si připravily výhodnou pozici pro vyjednávání o svých příjmech. MF se tato praxe nelíbí, neboť devalvuje věrohodnost rozpočtových prognóz. Neznáme to odněkud? Profesor Lubomír Mlčoch z Karlovy Univerzity popsal podobný způsob chování v rámci socialistického hospodaření a nazval jej pojmem "Mikulášská nadílka". Jak je vidět, některých praktik se zbavuje obtížně (path dependency). Lepší výběr daní díky utrácení domácností a účetní hrátky mimorozpočtových fondů tak snížily odhad loňského schodku veřejných rozpočtů o 50 mld. Kč na 134 mld. Kč (5,6% HDP). Letos by mělo ve veřejných rozpočtech chybět 139 mld. Kč (opět 5,6% HDP). Podstatnou informaci ovšem nese předpokládaný vývoj strukturálního rozpočtového deficitu. Ten se loni patrně zvýšil na 3,7% z 3,1% HDP v roce 2002. Letos by se měl dále zvýšit na 4,1% HDP. První rok rozpočtové reformy příliš reformně nevypadá …