Podle japonských oficiálních zdrojů se nejvyspělejší asijská ekonomika konečně dostala z recese a překonala mez bránící dalšímu rozvoji. Ekonomové se domnívají, že vláda ve své páteční pravidelné měsíční zprávě o stavu ekonomiky potvrdí pozitivní hodnocení a naváže tak na předchozí dva měsíce. Co by mělo vést ke zlepšení ekonomické situace? Zejména půjde o výborný výsledek japonského zahraničního obchodu, snížení chronické deflace a pokroky v oddlužení bankovního sektoru.
Pravdou je, že se export od podzimu skutečně stabilizoval, spotřebitelské ceny klesají stále nižší mírou a výrobní ceny v některých odvětví mírně rostou. V březnu se export zvýšil o 2,4% a dosáhl tak 12měsíčního maxima – japonský přebytek obchodní bilance vzrostl o 56,3% ve srovnání s únorem, na 8,27 mld. USD. Index velkoobchodních cen se v dubnu meziměsíčně nezměnil díky rostoucím cenám ropy. Paradoxně to, co působí negativně ve většině ostatních zemích, pomáhá Japonsku zvyšovat ceny, neboť deflace je stejně nebezpečná jako nadměrná inflace. Jedním ze základních problémů klesajících cen je „bourání“ normálního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, při nepružných mzdách rostou podnikům náklady a podniky mají potíže s uváděním technologicky nových výrobků na trh, když mají potíže s jejich cenou. Právě deflace byla jedním z faktorů bankovní krize špatných úvěrů v Japonsku.
Ministr financí Shiokawa vzal všechny tyto údaje v úvahu, když prohlásil, že se ekonomika již odrazila ode dna. Nezaměstnanost se podle ministra již nebude zvyšovat. OECD počítá, že japonský HDP poklesne letos o 1% a poroste o 0,8% příští rok.
Problémem japonské ekonomiky je vysoká závislost na vývozech a tedy i na vývoji největších světových ekonomik. Export japonských automobilek se zvýšil v posledních měsících právě díky rostoucí poptávce v USA. Pokud se však potvrdí zpomalování ekonomiky USA v průběhu roku, bude to mít za následek další potíže v Japonsku. Prognózované zpomalení růstu anualizovaného HDP ve Spojených státech nemusí být velkým problémem, podíváme-li se na dynamiku amerického HDP očima českých standardů (komentář
ZDE). Dalším rizikem japonského růstu jsou nízké kapitálové výdaje a spotřeba domácností. Včera zveřejněný indikátor stojírenských zakázek napovídá, že budoucí kapitálové výdaje spíše poklesnou, jeho hodnota v 1Q klesla o 7,4% oproti 4Q a odhaduje se, že v dlaším období dále poklesne o 0,3%.
Japonská vláda hodlá stimulovat ekonomiku na nabídkové straně, přičemž premiér Koizumi deklaruje ochotu soustředit se na strukturální reformy, raději než na fiskální výdaje. Právě kvůli malému odhodlání prosazovat strukturální reformy snížily všechny tři hlavní ratingové agentury Japonsku kreditní rating. Tím si vysloužily ostrou kritiku nejen Koizumiho, který připomněl, že Japonsko je největším světovým věřitelem s největším obchodním přebytkem. Nicméně očekává se, že v nejbližší době Moody’s dále sníží této zemi svá doporučení. Bankovní krize je řešena odkupem špatných úvěrů od bank státní agenturou, jejíž význam a rychlost by se měly zvýšit pokud má dojít k rychlejšímu ozdravení ekonomiky. Také by bylo potřeba zvýšit ceny, za které agentura špatné úvěry odkupuje.
Radim Krejčí