Konkurenceschopnost je souhrnem mnoha faktorů. Jedním z nejdůležitějších bývá cena práce, resp. jednotkové náklady na práci (unit labour costs). Relevantní data z Eurostatu pro ČR nejsou bohužel příliš příznivá.
Jednotkové náklady na práci počítá Eurostat jako poměr peněžní kompenzace na zaměstnance (mzda + pojistné na sociální a zdravotní pojištění) v běžných cenách a HDP na zaměstnance v běžných cenách. K dispozici bohužel nejsou úrovňová data, ale pouze meziroční změny. Nicméně nám to alespoň umožňuje podívat se, jak se změnila cena práce vzhledem k jejímu výkonu v posledních letech. U řady zemí stále chybí údaje za loňský rok, proto následující graf ukazuje, jak se změnily jednotkové náklady na práci v letech 1994-2001.
Obr. 1: Změna jednotkových nákladů na práci od roku 1994 do roku 2001
Zdroj: Eurostat; Výpočty: Patria Online
Jednotkové náklady na práci se v uvedeném období zvýšily jen ve dvou zemích, Švédsku a ČR. Loňský a letošní předstih tempa růstu mezd před růstem produktivity práce pozici ČR bohužel příliš nezlepší. Hodinové náklady na práci v ČR, jimž jsme se věnovali v analýze
Náklady na práci ve středoevropských ekonomikách (analýza z cyklu "Krátce na téma" nyní již volně ke stažení), jsou v porovnání s Německem stále čtvrtinové a zhruba stejné jako v Maďarsku a Polsku, jenže ve srovnání s výkonem českých zaměstnanců rostou jejich mzdy příliš rychle … na rozdíl od zbytku západní i střední Evropy.
David Marek