Zítra opět usedne bankovní rada ČNB k projednání situační zprávy, v jehož závěru bude hlasovat o úrokových sazbách. Dvakrát po sobě ČNB zaskočila finanční trhy snížením úrokových sazeb. Všech 15 ekonomů dotázaných agenturou Reuters očekává, že tentokrát ČNB ponechá své zbraně v klidu. Podaří se ČNB zaskočit analytiky do třetice?
Argumentů pro i proti lze nalézt celou řadu. Vzhledem k tomu, že před očima centrálních bankéřů nebudou nové prognózy inflace a hospodářského růstu, nabízí se použít argument, že ČNB zaujme vyčkávací pozici ala ECB. Jenže na konci června bankovní rada prokázala svou pružnost a nezbývá, než se nespoléhat na argument o absenci nových prognóz a poohlédnout se po informacích zveřejněných od posledního projednávání měnové politiky v budově bývalého Bankovního domu a Plodinové burzy.
Pro další snížení úrokových sazeb hovoří záplava nepříznivých informací z eurozóny. Zde je jejich výčet:
* Hospodářský růst v EU i eurozóně se ve 2. čtvrtletí vytratil. Hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím kvartálem stagnoval. Meziroční tempo růstu v EU kleslo z 1,1% na 0,6%, v eurozóně z 0,9% na 0,4%.
* Eurostat revidoval údaje o růstu hrubého domácího produktu eurozóny v 1. čtvrtletí letošního roku. Zatímco mezikvartální změna nadále činí 0,1%, meziročně ekonomika nerostla o 0,9%, nýbrž pouze o 0,8%.
* Recese v Německu pokračuje. Hrubý domácí produkt se ve 2 čtvrtletí snížil o další desetinu procenta po poklesu o 0,2% v 1. čtvrtletí. Ve meziročním srovnání se HDP snížil o 0,6%.
* Italská ekonomika nevybředla z poklesu. Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí snížil o 0,1%, tedy stejně jako v 1. čtvrtletí. Meziroční tempo růstu HDP zpomalilo z 0,8% na 0,3%.
* Francouzská ekonomika se ve 2. kvartálu propadla o 0,3% po růstu o 0,2% v 1. čtvrtletí. Z dosud známých údajů si v rámci eurozóny ve 2. čtvrtletí hůře vedlo jen Nizozemí, jehož HDP klesl o 0,5%. V meziročním srovnání francouzská ekonomika stagnovala, když ještě v předchozím čtvrtletí rostla o 1,0%.
* OECD snížila svůj odhad hospodářského růstu v eurozóně v příštím roce na 2,0%. V dubnu počítala se zvýšením HDP o 2,4%.
* Míra nezaměstnanosti ve Francii v červnu vystoupila na tříleté maximum 9,5%. Počet osob hledajících zaměstnaní vzrostl o 11 tis. na 2,595 mil.
* Míra nezaměstnanosti v Německu v červenci vzrostla na 10,4% z červnových 10,2%. Po sezónním očištění míra nezaměstnanosti stagnovala na 10,6%, nicméně počet osob registrovaných na úřadech práce narostl o 7 tis. na 4,408 mil.
* Zaměstnanost v německém hospodářství ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 646 tis. osob, tj. 1,7%, na 38,078 mil. osob. Nejvíce se v Německu propouštělo ve zpracovatelském průmyslu.
* Průmyslová výroba v eurozóně v červnu klesla o 0,1% po poklesu o 0,9% v květnu. Ve srovnání s loňským červnem se objem produkce snížil o 1,6%.
* Průmyslová výroba v Německu se v červnu snížila o 0,2% po poklesu o 0,9% v květnu. Ve srovnání s loňským červnem se objem produkce snížil o 1,9%.
* A zcela čerstvou zprávou je změna prognóz Mezinárodního měnového fondu. MMF snížil odhad růstu německé ekonomiky v letošním roce z 0,5% na nulu a odhad růstu HDP ve Francii z 1,2% na 0,5%.
Na západ od našich hranic se objevují také pozitivní informace, většinou se ovšem jedná o tzv. měkké indikátory v podobě indexů důvěry či ukazatelů aktivity, což je příliš vratká evidence obratu k lepšímu.
Určitý prostor pro snížení sazeb ponechává také skutečnost, že poslední prognózy inflace z dílny ČNB míří do spodní poloviny cílového koridoru, a to i přesto, že se jedná o nepodmíněné prognózy, tj. odhady, které by měly zahrnovat dopad změn úrokových sazeb.
Naopak proti snížení sazeb hovoří příznivé domácí statistiky (průmyslová výroba, produktivita práce v průmyslu, export). Tato na první pohled příznivá data mají ale jeden háček: jsou vykoupena rostoucí nezaměstnaností. Proti nižším sazbám mluví také uvolnění měnových podmínek skrze oslabení kurzu koruny. Po červencové depreciaci nominálního efektivního kurzu o 1,7%, odhadujeme srpnové oslabení o dalších 1,5%. Dalšími argumenty pro zachování sazeb na stávající úrovni je rychlý růst reálných mezd, boom spotřebitelských a hypotečních úvěrů a nejistý osud vládní reformy veřejných rozpočtů, kterou již ČNB započítala do předchozích redukcí úrokových sazeb. Právě na výsledek vnitrokoaliční a parlamentní bitvy o osud a podobu rozpočtové reformy bude patrně ČNB vyčkávat. Bude-li ovšem série negativních informací z eurozóny pokračovat a riziko prohlubování produkční mezery zvyšovat, mohou se sazby ještě jednou snížit. Do třetice nemusí přijít zítra, ale na podzim kdo ví …
David Marek