komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšil o 2,2%, což mírně předčilo náš odhad (2,0%) i průměrná očekávání (1,8%). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ukazují sezónně očištěné údaje na zvýšení HDP o 0,6%.
Překvapením není ani struktura národních účtů. Otěže hospodářského růstu drží i nadále spotřeba domácností, jíž sekundují spotřební výdaje vlády a tvorba zásob.
Začněme nejdříve dobrými zprávami. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 4,6% a k růstu HDP přispěla 2,4 procentního bodu. Rychleji naposledy rostla přesně před šesti roky. Nízké úrokové sazby, mírně rostoucí zaměstnanost (v 1. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 0,7%) a rychle rostoucí nominální i reálné mzdy jsou hlavními příčinami zvýšených útrat domácností. Ještě rychleji ovšem rostly spotřební výdaje vlády (5,2% meziročně; příspěvek k růstu HDP: 0,9 p.b.). I když zde je částečným ospravedlněním změna struktury statistických výkazů. ČSÚ do této části národních účtů totiž nově zařadil Správu železniční dopravní cesty vyčleněnou z Českých drah. K růstu výdajů vlády přispěla také reforma veřejné správy proběhnuvší na počátku letošního roku.
Při pohledu na investice optimismus chřadne. Hrubá tvorba fixního kapitálu se meziročně snížila o 2,5%, což je nejhorší údaj od 4. čtvrtletí 1998. Pokles investic je především důsledkem nižšího přílivu kapitálu ze zahraničí v loňském roce a na začátku letošního roku. Opticky sice loňský rok přinesl rekordní příliv přímých zahraničních investic, po odečtení privatizačních příjmů je ovšem obrázek zřetelně odlišný. Pokles přílivu investic ze zahraničí je jednou z cest, kterou se stagnace v eurozóně a recese v Německu promítají do české ekonomiky. Pokles hrubé tvorby fixního kapitálu ubral z meziročního růstu HDP 0,8 procentního bodu. Naopak zásoby se zvýšily o 2,4 mld. Kč (ve stálých cenách roku 1995), což k růstu ekonomiky přispělo 0,7 procentního bodu. Nicméně ani tato skutečnost nemusí znamenat pozitivní vývoj. Ve firmách se například může hromadit materiál či polotovary v důsledku snižování výroby v reakci na zhoršenou odbytovou situaci na exportních trzích.
V čistém vývozu se podle očekávání promítla nedávná revize dat o zahraničním obchodu. Zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční obchod se zbožím ubral z růstu ekonomiky 0,3 procentního bodu, v 1. čtvrtletí letošního roku činil příspěvek k růstu HDP +0,1%, když se vývoz reálně zvýšil o 8,2% a dovoz o 7,4%. Celkově se ovšem saldo čistého vývozu zhoršilo, a to díky bilanci služeb. Již data o platební bilanci mnohé naznačila a dnešní zpráva ČSÚ negativní tendenci v této oblasti zahraničního obchodu potvrdila. Vývoz služeb se meziročně propadl o 19,5%, dovoz se snížil o 11,7%. Celkem čistý vývoz ubral z růstu HDP 1,1 procentního bodu.
Porovnáme-li aktuální údaje o růstu české ekonomiky se srovnatelnými daty ze zahraničí, můžeme konstatovat, že české hospodářství vede na současné poměry ve světě poměrně dobře. Z vyspělých ekonomik dosáhla stejného růstu pouze Kanada a Austrálie, kde se HDP také mezikvartálně zvýšil o 0,6%. Prozatím ovšem nejsou dostupné údaje z většiny zemí střední a východní Evropy.
Vzhledem k aktuálním podmínkám v západoevropských ekonomikách a neustále klesajícím prognózám růstu v eurozóně a Německu nepřinesou nejbližší kvartály zásadní obrat k lepšímu. Naopak rizika se posunula spíše směrem k nižším hodnotám růstu, o čemž svědčí i nedávná revize prognózy Mezinárodního měnového fondu. Pro celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 2,0%. Při naplnění současných prognóz o vnějším hospodářském vývoji by příští rok mohl růst ekonomiky zrychlit na 2,8%.
David Marek