následuje úlné znění záznamu z jednání BR
Bankovní radě byla předložena lednová velká situační zpráva, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.
Během posledního čtvrtletí 2002 byla meziroční hodnota inflace CPI mírně nižší než říjnová predikce. Nízká inflace byla dosažena součinností exogenních i endogenních faktorů. Významný vliv měly dovozní ceny, ceny zemědělských výrobců a absence poptávkových tlaků způsobená prohlubující se mezerou výstupu. Inflační výhled se dle základního scénáře prognózy ve srovnání s říjnovou predikcí výrazněji nezměnil. Po odeznění dezinflačního působení exogenních faktorů a v souvislosti s postupným uzavíráním mezery výstupu by se inflace v první polovině roku 2004 měla pohybovat na spodním okraji inflačního cíle.
Lednová prognóza zohledňující nově dostupné informace, včetně revidovaných údajů o HDP, přinesla přehodnocení pohledu na ekonomický růst. Dna ekonomického cyklu bylo dosaženo v roce 2002, v letech 2003 a 2004 bude docházet k mírnému urychlování růstu. Oproti říjnu byla prognóza ekonomického růstu pro rok 2003 korigována směrem nahoru a pro rok 2004 směrem dolů. Byl přehodnocen pohled na roli investic a čistého exportu, které v nové prognóze přispívají k urychlení ekonomického růstu, zatímco v říjnové prognóze byla dominantním zdrojem růstu spotřeba domácností a vlády. V roce 2003 budou vlivy domácích faktorů růstu – především uvolněnějších měnových podmínek – nadále tlumeny ne příliš příznivým mezinárodním vývojem. Přesto, že bude docházet k mírnému urychlování ekonomického růstu, v ekonomice nebudou sílit poptávkové inflační tlaky vzhledem k pouze postupně se uzavírající negativní mezeře výstupu.
Základní scénář prognózy je spojen s řadou nejistot. Do časového horizontu měnové transmise budou vstupovat dopady reformy veřejných financí. Pro centrální banku je nyní velmi obtížné odhadovat zaměření budoucí fiskální reformy a tedy i její dopady. Tato nejistota vede spíše k úvahám o ponechání sazeb na vyšší hladině, než by odpovídalo základnímu scénáři prognózy, neboť potenciální souběh uvolněnějších měnových podmínek s vyšším fiskálním impulsem je jedním z proinflačních rizik základního scénáře. Jeden z alternativních scénářů modelové simulace byl proto věnován odhadu dopadů uvolněnějších měnových podmínek na ekonomický vývoj. Nejistota je také spojena s mezinárodním vývojem. Riziko vyhrocení mezinárodní situace a s ním související možné výkyvy cen ropy a mezinárodních finančních trhů bylo také zvažováno prostřednictvím modelové simulace dle jednoho z alternativních scénářů.
S lednovou prognózou, která zohlednila informace dostupné v době její tvorby, je konzistentní mírný pokles úrokových sazeb na počátku roku 2003 a jejich následná stabilita.
V navazující diskusi se bankovní rada věnovala dopadům revize dat o HDP na prognózu ekonomického vývoje. Bankovní rada se shodla na tom, že lednová zpětná revize dat ovlivnila interpretaci ekonomického vývoje. Zazněly názory, že nové údaje o HDP mění pohled na minulý ekonomický vývoj, protože došlo ke změně struktury zdrojů růstu, a tato změna interpretace minulosti by měla mít implikace pro prognózu budoucího ekonomického vývoje. Relativní zvýšení role investic a čistého exportu mezi zdroji ekonomického růstu v minulosti může mít například vliv na mezeru výstupu v horizontu měnové transmise. Bylo však také řečeno, že revize dat přinesla - spíše než změnu interpretace - odstranění některých nekonzistencí. Nízký růst HDP nebyl v minulosti v souladu s některými indikátory, například s vyšším výběrem daní či objemem tržeb. Za pozitivní jev označila bankovní rada shodně odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům v podobě zpomalení světového růstu a rychlejšího zhodnocování koruny, která byla revizí dat naznačena.
Na diskusi o vlivu revize dat na tvorbu prognózy ekonomického vývoje navázala bankovní rada diskusí o dopadech, jaké měla neznalost správných údajů o HDP na měnově-politické rozhodování. Bylo řečeno, že bez ohledu na revizi dat jsou měnově-politické nástroje nastaveny s ohledem na pokračující desinflační proces adekvátně, neboť předpoklad záporné mezery výstupu není zpochybněn a snižování sazeb umožnilo kompenzovat zpřísňování kurzové složky měnových podmínek. Bylo řečeno, že měnově-politické sazby by byly při znalosti správných údajů nižší, protože jedním z faktorů spoluurčujících proces snižování sazeb bylo omezení v podobě rostoucí vnější nerovnováhy. Při znalosti toho, že se ekonomika neblíží bezpečnostní hranici deficitu běžného účtu z důvodu vyšší spotřeby domácností, by mohla být měnově-politická reakce zaměřena na rychlejší návrat inflace do cílového pásma. Zazněl ale i názor, že revidované údaje, které staví českou ekonomiku do mnohem příznivějšího světla, lze interpretovat s ohledem na nízkou hladinu reálných sazeb jako důvod proti snížení měnově-politických sazeb.
Bankovní rada se dále zaměřila na rizika spojená se základním scénářem předložené prognózy. Bankovní rada se shodla na tom, že v současné době se v ekonomice nevyskytují a v horizontu měnové transmise zřejmě nebudou vyskytovat nadměrné poptávkové inflační tlaky. Bylo řečeno, že v logice cílování inflace je snížení sazeb adekvátní reakcí na prezentovanou prognózu, která se po dobu následujících čtyř čtvrtletí nachází pod inflačním cílem a je konsistentní s mírným poklesem sazeb na počátku roku 2003. Bylo řečeno, že strategií centrální banky by mělo být dosahování inflačního cíle s co nejnižšími sazbami.
Bankovní rada se dále shodla na tom, že nejistota ohledně pojetí fiskální reformy v oblastech jejího rozsahu, tempa i volby nástrojů na příjmové a výdajové straně rozpočtu velmi ztěžuje rozhodování o adekvátním nastavení měnově-politických sazeb. Pokud bude reforma postupovat pomalejším tempem, než jaké v souladu s vládními záměry přebírá základní scénář prognózy, může dojít k souběhu uvolněnějších měnových podmínek s vyšším fiskálním impulsem. Vysoká nejistota spojená s fiskálním výhledem a také s dalšími riziky základního scénáře prognózy – vznikajícími především v souvislosti s geopolitickými faktory - byla opakovaně označena za důvod pro ponechání sazeb na stávající výši.
Diskutováno bylo také riziko, že mzdy mohou být v nadcházejícím období nastaveny neadekvátně vnitřním podmínkám české ekonomiky, především nízké inflaci a vyšší míře nezaměstnanosti, i podmínkám vnějším, které jsou charakterizovány ještě stále slabou zahraniční poptávkou a rostoucí konkurencí na vývozních trzích. Za významné proinflační riziko bylo označeno vytváření neadekvátních mzdových očekávání ze strany veřejného sektoru.
Jako argument pro ponechání sazeb na stávající výši bylo také uvedeno, že jedním z podstatných důvodů pomalejšího návratu inflace do cílovaného koridoru, je skutečnost, že rychlost cenových deregulací je mnohem nižší, než s jakou počítal scénář použitý při stanovení inflačního cíle. Upozorněno bylo též na rizika dalšího snížení sazeb pro tvorbu úspor a zadlužování domácností. Možnost ponechání úrokových sazeb byla v diskusi zdůvodňována uvolněním měnových podmínek prostřednictvím měnového kurzu a také tím, že většina rizik prognózy byl vnímána některými členy bankovní rady spíše na inflační straně.
Po projednání lednové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 2,5 % s účinností od 31.1.2003. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové byli pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Diskontní i lombardní sazba byly sníženy ve stejném rozsahu na 1,5 %, resp. 3,5 %.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek