Tradiční představa, že americký dolar posiluje v obdobích tržní nejistoty, se podle analytiků začíná rozpadat. Podle globálního šéfa měnového výzkumu George Saravelose se mění vztah mezi vývojem amerických akcií a kurzem dolaru, který už nefunguje jako automatická pojistka proti propadu trhů. Data navíc ukazují, že korelace mezi dolarem a americkými akciemi se v posledním roce oslabila téměř na nulu.
Řada investorů bude za vývojem hledat faktory mimo fundament včetně kroků amerického prezidenta Trumpa, klíčovým faktorem ale jsou podle Saravelose a analýzy (DB) rizika spojená s umělou inteligencí. Americký akciový trh je silně koncentrován v technologických titulech, kde se nyní objevují obavy z kanibalizace a zásadních změn v odvětví. Právě tyto AI-faktory zvyšují volatilitu a činí americké akcie rizikovějšími, což může oslabovat i samotný dolar – zejména pokud negativní zprávy vycházejí přímo z USA. Podobná situace nastala i v době splasknutí dot-com bubliny v roce 2002, přirovnává DB.
Technologický sektor nedávno zažil prudký výprodej, zejména softwarových společností po představení nových AI nástrojů firmy Anthropic, které mohou narušit jejich klíčové produkty. Software & Services Index letos spadl téměř o 20 %. K tomu se přidávají i obavy z extrémních kapitálových výdajů velkých technologických gigantů – Amazonu, , Alphabetu či Mety – kteří dohromady plánují investovat až 700 miliard dolarů do AI. Tyto masivní výdaje vyvolaly otázky, zda se firmám investice skutečně vrátí.
Když se k technologické nejistotě přidají i geopolitické a politické šoky, ztělesněné nejen oním Trumpem, dopady na dolar jsou ještě viditelnější. Zavedení cel ve stylu „reciprocal tariffs“ v roce 2025 spustilo globální „sell America“ trend, tedy výprodej amerických aktiv, včetně dolaru. Americký dolarový index tak v roce 2025 klesl o 9,4 %.
Dolar podle ztrácí i svoji „výjimečnost“, tedy schopnost být nadále jasným preferovaným bezpečným aktivem. Zatímco americký trh se potýká s vlastními problémy, ostatní regiony vykazují relativně stabilní růst. Proto se investoři začínají více orientovat na měny, jako je australský dolar, skandinávské měny či měny rozvíjejících se trhů, které mohou v současném prostředí nabízet atraktivnější poměr rizika a výnosu.
Dalším důležitým trendem je to, jak investoři přistupují k zajištění měnového rizika. Zahraniční investoři sice dále nakupují americké akcie, zejména technologických gigantů, ale stále častěji si kryjí dolarovou expozici. Podle analytiků jde o jeden z nejsilnějších příklonů k měnovému hedgingu za poslední roky, což ukazuje, že dolar již není vnímán jako automatická pojistka proti turbulence.
Pokud se negativní tržní události nadále soustředí na americký trh, je podle analytiků reálné, že dolar může oslabovat zároveň s americkými akciemi. Tato kombinace je pro mnoho investorů překvapivá, protože odporuje tradičnímu učebnicovému přístupu, podle kterého dolar při propadech trhů posiluje. Dnes už ale tento mechanismus ve světě plném nových technologických a geopolitických rizik jednoduše nemusí fungovat.
Pro investory je klíčové přemýšlet o diverzifikaci nejen v rámci akcií, ale i v rámci měn. Zajištění dolarové pozice nemusí být nutně „proti dolaru“, ale spíše pro větší stabilitu portfolia v době, kdy se americké trhy mění rychleji, než bývalo obvyklé. A právě to je hlavní poselství analytiků: nepovažovat dolar za neměnný bezpečný pilíř, ale pracovat s ním jako s aktivem, jehož chování se může v novém světě proměnit.