komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců se v únoru meziměsíčně zvýšil o 0,2%, v meziročním srovnání však klesl o 0,1%. Jedná se o první zápornou meziroční hodnotu od února 1999. Podle očekávání se do řady průmyslových cen promítl novoroční přeceňovací efekt, jež se díky metodologii zjišťování cen nestačil plně promítnout do lednových statistik. Zvýšení cenového indexu však bylo tlumeno pokračujícím poklesem cen chemickém a farmaceutickém průmyslu.
V průběhu ledna realizuje řada výrobců změny svých ceníků, jež by měly zahrnout změny výrobních nákladů, k nimž došlo v průběhu uplynulého roku. Ceny výrobců jsou však zjišťovány zhruba v polovině měsíce (přesněji mezi 10. až 12. kalendářním dnem). Z tohoto důvodu se změny cen realizované v druhé polovině měsíce promítnou až do statistických údajů následujícího měsíce. Z tohoto důvodu se v únorovém výkazu o cenách průmyslových výrobců objevilo zvýšení cen v dřevozpracujícím průmyslu o 2,8% a růst cen ve výrobě strojů a zařízení o 1,1%. Výraznou roli však opět sehrálo snížení cen ropy v průběhu loňského roku. Díky němu pokračoval trend poklesu cen v chemickém a farmaceutickém průmyslu. V únoru se ceny v tomto odvětví snížily o 1,7%. Navíc, díky prosincovému a lednovému poklesu cen uhlí, mohly zlevnit koksovny. Ceny v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy v únoru klesly o 0,7%. Nutno dodat, že sestupný trend ve vývoji cen ropy na světových trzích byl vystřídán opětovným vzestupem, což mírně ovlivnilo velkoobchodní ceny pohonných hmot. Zvýšení maloobchodních cen nás čeká v následujících dnech.
Meziroční změna cen průmyslových výrobců by v několika následujících měsících měla oscilovat kolem nuly, v závěru roku by se však měla od této úrovně odpoutat a vystoupat do intervalu 1,5-2,0%.
Za zmínku stojí také vývoj cen zemědělských výrobců. Ty se meziměsíčně zvýšily o 2,3%, meziročně se zemědělské produkty prodávají o 5,1% dráže. V rámci zemědělské produkce podražily nejvíce rostlinné výrobky (8,6%) zásluhou zeleniny, jejíž ceny se zvýšily o 11,2%. V porovnání s loňským únorem se nyní zelenina prodává o 35,5% dráže, ovoce zdražilo dokonce o 70,9%. Nárůst cen rostlinné produkce byl částečně kompenzován poklesem cen živočišné produkce. Díky zlevnění drůbeže, prasat a vajec ceny živočišné produkce 7 měsíců klesají či stagnují.
Dnešní údaje o produkčních cenách nepředstavují pro měnovou politiku České národní banky nutnost okamžité reakce. Průmyslové ceny se vyvíjí příznivě a neměly by tlačit na růst spotřebitelských cen. Varováním je však vzestup cen zemědělských výrobců, především rostlinné produkce. Díky tomu by se mohly začít výrazněji zvyšovat ceny potravin, jež mají značnou váhu ve spotřebním koši. Výraznému poklesu inflace v polovině roku, způsobené loňskými vysokými cenami pohonných hmot a výrazným zdražením cestovních kanceláří ve stejném období, se patrně nevyhneme. V druhé polovině roku, kdy tyto efekty vyprchají, by se však inflace měla vrátit do cílového koridoru ČNB. Pokud se naplní optimistické scénáře oživení globálního hospodářského růstu, lze očekávat i vzestup cen surovin na světových trzích, k tomu již ostatně dochází. Potom by se inflace v ČR měla pohybovat spíše na horní hranici současných inflačních prognóz ČNB. Existence zmíněných inflačních rizik nedává příliš prostoru k dalšímu uvolňování měnové politiky.
David Marek