Na tuto otázku lze odpovědět zdánlivě jednoduše: penězi. Ale jakými? Hotovostí, platební kartou? A nezapomeňme, že jde koupit i na dluh, tedy spotřebitelský úvěr. Pohled na několik časových úřad odhaluje, jak se v poslední době mění způsoby úhrady spotřebních výdajů.
K porovnání byly použity údaje o maloobchodních tržbách, oběživu, úvěrech poskytnutých domácnostem a informace o transakcích provedených platebními kartami. Již slovo oběživo ukazuje na význam této specifické komodity: obíhat v ekonomice. Lze tedy očekávat úzkou vazbu mezi oběživem a počtem transakcí v ekonomice, jež lze aproximovat indexem maloobchodních tržeb.
Graf 1 ukazuje, jak těsně kopírovaly výkyvy v objemu oběživa změny maloobchodních tržeb.
Těsný vztah mezi oběma proměnnými se začal vytrácet v polovině loňského roku. Nabízí se dvě vysvětlení tohoto jevu. Prvním z nich je oživení úvěrové aktivity spotřebitelů. V loňském roce se masově prosadil nákup spotřebního zboží na úvěr. Dluhové financování nákupu spotřebního zboží nabízí nejen banky prostřednictvím spotřebních úvěrů, ale také leasingové společnosti a někdy i samotní prodejci nabízí splátkové formy úhrady nákupu spotřebního zboží. O leasingu a bankovních úvěrech existuje dostupná statistika. Obtížné je však dohledat informace o ostatních formách dluhového financování spotřebních výdajů.
Objem leasingu členů Asociace leasingových společností ČR (ALS) činil v roce 2000 téměř 89 miliard Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 8,3 miliardy korun, tj zvýšení o 10%. V loňském roce však růst leasing dále akceleroval, když za tři čtvrtletí vzrostl o téměř pětinu na 79 miliard Kč. Objem leasingu movitých věcí dosáhl 77 miliard Kč, což je o 19% více než ve stejném období loni.
Objem úvěrů poskytnutých bankami domácnostem rostl od poloviny roku 1999 do poloviny roku 2000 poměrně stabilním tempem okolo 5% ročně. Od poloviny roku 2000 však došlo k výrazné akceleraci tempa růstu úvěrů poskytnutých domácnostem (viz
graf 2). Právě v té době došlo k uvolnění doposud těsného vztahu mezi vývojem oběživa a maloobchodních tržeb. V polovině loňského roku přesáhlo meziroční zvýšení objemu úvěrů poskytnutých domácnostem 20%. Nabízí se hypotéza, že spotřebitelé začali využívat více úvěrů na úkor hotovostních plateb.
Zlom v chování spotřebitelů přináší také platební karty. Česká společnost se teprve učí používat platební karty. Svědčí o tom dynamický nárůst počtu transakcí provedených s platebními kartami. Českému trhu platebních karet dominuje Komerční banka a Česká spořitelna. Komerční bance se objem těchto transakcí loni zvýšil na 9,5 mil. z 6,1 mil. v roce 2000, tj. nárůst o 56%. Česká spořitelna zvýšila objem transakcí s platebními kartami na 8,8 mil. z 4,4 mil. v roce 2000, tj. zvýšení o 100%! Ostatní banky vykazují podstatně menší počty transakcí tohoto typu. Je evidentní, že s rostoucí oblibou používání platebních karet klesá používání oběživa.
Letmý pohled na uvedené proměnné ukazuje, že chování českých spotřebitelů se mění. Staré dobré oběživo ustupuje modernějším formám peněz: platebním kartám a úvěrům. Z pohledu ekonomického analytika je možné použít uvedené souvislosti např. k předpovídání vývoje maloobchodních tržeb. Údaje o oběživu a úvěrech pro domácnosti jsou k dispozici dříve než informace o maloobchodních tržbách.
(David Marek)