Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšil o 3,9%, což je odpovídá naší prognóze i konsensuálnímu odhadu. Také struktura HDP odpovídá naším předpokladům. Údaj za 1. čtvrtletí byl revidován z předchozích 3,8% na 4,1%. Výrazně se opět zvýšily fixní investice. Dále zrychlil růst spotřeby domácností. Na druhé straně však došlo ke zhoršení čistého vývozu. Zpráva o udržení solidního tempa hospodářské růstu je pozitivní informací, můžou však vyvstat otázky ohledně udržitelnosti tohoto tempa růstu vzhledem k narůstajícímu deficitu běžného účtu platební bilance a hrozbě inflačních tlaků vyplývajících ze zrychlení růstu spotřebitelské poptávky.
Těžiště hospodářského růstu opět spočívalo v investiční poptávce. Tvorba fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 9,3%, tj, o 11 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku.. Investiční aktivita se soustředila především na strojní (4,9 mld. Kč) a stavební (6,6 mld. Kč) investice. Je nutno uvést, že údaje o tvorbě fixního kapitálu a změně zásob výrazně ovlivnilo zúčtování rekonstrukce ČNB. Zatímco tato událost výrazně zvýšila fixní investice, došlo zároveň ke snížení produkčních zásob, takže celkově by tvorba kapitálu neměla být ovlivněna. Ke zvýšení investiční aktivity významně přispěly přímé zahraniční investice. V první polovině letošního roku přiteklo do ČR ze zahraničí touto formou více než 89 mld. Kč, což je o 5 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Výrazně se tak mohly zvýšit dovozy investičního zboží ze zahraničí. Jejich meziroční zvýšení za první pololetí činí 30%. Dalším podpůrným faktorem je zvýšení domácí produkce zboží investičního charakteru. Poslední údaje hovoří o dvouciferném zvýšení produkce tohoto zboží. O tom, že se investuje stále více, svědčí také informace ze stavebního sektoru, který vykazuje dynamický růst výroby především díky realizaci zakázek při výstavbě infrastruktury a investiční výstavbě pro zahraniční investory. Příspěvek hrubé tvorby kapitálu k celkovému růstu hrubého domácího produktu činí 3,0%. Dalších sedm desetin procenta přinesl příznivý vývoj zásob.
Významným pro hospodářský růst je také znovuoživení spotřebitelské poptávky. Spotřeba domácností, jež je objemově nejvýznamnější složkou HDP se zvýšila meziročně o 4,2%. Takového zvýšení jsem byli svědky naposled v roce 1997 před implementací "balíčků" a zpřísněním měnové politiky. V 1. čtvrtletí se spotřeba domácností zvýšila o 3,9% a předtím pouze o 1,4%. Akcelerace je tedy zřejmá. Trochu jinak tomu je v oblasti vládní spotřeby, která se meziročně snížila o 2,0%. Analytický rozklad údajů o HDP ukazuje, že příspěvek celkové spotřeby k růstu HDO činí 1,9%.
Co vede domácnosti k tomu, že více utrácejí? Především zrychlení růstu mezd, zvýšení šance vypůjčit si v bance, pokles nezaměstnanosti a pokles pravděpodobnosti ztráty zaměstnání, lepší výhled budoucího hospodářského vývoje. Domácnosti utrácely více zejména za bytové vybavení, stravování, odívání a dopravu. Podívejme se nyní blíže na faktory, jež také svědčí o růstu spotřebitelské poptávky a na faktory stojící v pozadí tohoto vývoje. V posledním čtvrtletí loňského roku se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 2,7%, v 1. čtvrtletí letošního roku o 3,6% a ve druhém čtvrtletí již o 4,0%. Zvýšení spotřebních výdajů podporují také údaje o vývoji mezd v české ekonomice. V prvním i druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná nominální mzda meziročně zvýšila o 9,3%. Za celé první pololetí činí reálné zvýšení průměrné mzdy 4,5%. V loňském roce se mzdy nominálně zvýšily o 6,6%. Při průměrné míře inflace 3,9% to představuje reálný přírůstek ve výši 2,6%. Do obrazu rostoucí spotřeby domácností zapadá také informace o vývoji objemu úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. V loňském roce se objem těchto úvěrů zvýšil o 10,7%, v první polovině letošního roku se tempo růstu již zvýšilo na 16%. Důvodů k akceleraci spotřebitelské poptávky je tedy dostatek.
Negativním způsobem údaje o hrubém domácím produktu ovlivnilo prohloubení reálného schodku obchodní bilance, tj. schodku čistého vývozu (vývoz mínus dovoz). Ve srovnání se 2. čtvrtletím loňského roku se schodek reálné bilance prohloubil o 6,5 mld. Kč, což snižuje hodnotu růstu HDP o 1,8%. Na vině je především pokračující silný růst investičního zboží. V závěru 2. čtvrtletí se již do údajů o zahraničním obchodu začalo promítat zpomalení hospodářského růstu v Německu, kam se vyváží zhruba 40% z celkového objemu českého vývozu.
Aktuální výsledek potvrzuje solidní kondici českého hospodářství, což je jistě příznivou zprávou. Na druhé straně za to platíme vysokým schodkem obchodní bilance a běžného účtu platební bilance a rizikem akcelerace mzdových požadavků a zažehnutí poptávkových inflačních impulsů. Z pohledu inflace a implikací pro měnovou politiku je důležitá především akcelerace růstu spotřebitelské poptávky. Nicméně ve světle posledních událostí, kdy se zvýšila pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb ve světě, je obtížné předvídat kroky ČNB.
V dalších čtvrtletích můžeme očekávat opět příznivé informace. O tom svědčí také současné údaje z průmyslu a stavebnictví. V průběhu následujících měsíců bude docházet k náběhu nových výrobních kapacit, které jsou ve fázi přípravy, jak o tom svědčí údaje o investiční aktivitě. Příznivý efekt přímých zahraničních investic na tempo hospodářského růstu bývá odhadována až na pět let, prostoru pro pokračování hospodářského růstu tedy zůstává stále dost ...
(David Marek)