Ceny průmyslových výrobců se v říjnu meziměsíčně zvýšily o 1,2%, meziročně o 5,9% (odhad Patrie: 1,1% meziměsíčně, 5,9% meziročně).
Podle očekávání se hlavní příčinou růstu indexu cen průmyslových výrobců stal přechod na zimní tarify elektrické energie pro velkoodběratele. Zatímco v dubnu způsobil přechod na letní ceny pokles cen ve výrobě a rozvodu elektřiny, tepla a vody o 7,7%, v říjnu se přechodem na zimní tarify zvýšily ceny v této skupině o 8,5%. Zvýšení cen elektrické energie způsobilo růst indexu cen průmyslových výrobců o 0,9%. Na zbývajících třech desetinách procenta se podílí zejména růst cen ve zpracovatelském průmyslu.
V rámci zpracovatelského průmyslu rostly ceny nejrychleji v potravinářském a tabákovém průmyslu, 0,7% meziměsíčně, a v průmyslu a chemickém a farmaceutickém průmyslu, také o 0,7% meziměsíčně. Vývoj cen v obou sektorech odpovídá očekáváním. Bylo jen otázkou času, kdy se růst zemědělských cen promítne do cen v potravinářském průmyslu. V posledních měsících byl zaregistrován nárůst cen v živočišné i rostlinné výrobě. Otázkou je, zda se růst cen v potravinářském průmyslu promítne do cen potravin a ovlivní tak vývoj spotřebitelských cen a inflace. V maloobchodním prodeji sice existuje silně konkurenční prostředí, ceny v zemědělství a potravinářství však již rostou několik měsíců a jejich zvýšení ještě nebylo plně vstřebáno do spotřebitelských cen. Důležité bude, jak intenzivní bude poptávka na předvánočním trhu. Zcela jistě však dojde k růstu cen nejen potravin začátkem příštího roku v rámci pravidelného každoročního přeceňování.
Růst cen v chemickém a farmaceutickém průmyslu je důsledkem předchozího vývoje cen na ropném trhu. Ač ceny suroviny samotné již přestaly růst, do cen výrobků, při jejichž výrobě je ropa nezbytnou surovinou, se předchozí výrazné zvýšení cen ropy promítá postupně. Proto i v následujících měsících můžeme očekávat další růst cen v tomto odvětví. Naopak stabilizace situace na světových trzích s nerostnými palivy umožnila pokles cen v odvětví koksování a rafinérského zpracování plynu o 1,2%. Cenová změna však není dostatečná, aby umožnila znatelnou změnu cen pohonných hmot na maloobchodním trhu. Je zajímavé, že v říjnu se v kvantitativním vyjádření přímé dopady vývoje cen ropy na index cen průmyslových výrobců plně kompenzují se sekundárními dopady předchozí růstu ropných cen.
Vzhledem k charakteru faktorů, jež se v současnosti podílí na růstu produkčních cen se prozatím nedomníváme, že by zvýšení úrokových sazeb mělo přijít do konce roku. Nadále se domníváme, že k restriktivnímu opatření by mohla centrální banka přistoupit ve 2. čtvrtletí roku příštího.
Pro příští měsíce očekáváme pokračování mírného růstu produkčních cen, kdy hlavním faktorem by měly být sekundární dopady vývoje cen ropy v letošním a loňském roce. Pro konec roku očekáváme, že meziroční zvýšení cen průmyslových výrobců dosáhne hodnoty 5,6%.
(David Marek)