ECB nemění sazby. Lagardová vidí rizika pro vývoj ekonomiky směrem dolů a rozhodnutí v září jako otevřené. Euro začalo ztrácet

Evropská centrální banka v souladu s očekáváním finančních trhů i predikcemi Patria Finance a ČSOB nemění na červencovém měnovém zasedání úrokové sazby. Hlavní refinanční sazby zůstává na úrovni 4,25 %, depozitní 3,75 % a krajní zápůjční na úrovni 4,50 %. Trhy napjatě očekávali slova šéfky ECB Lagardové na následné tiskové konferenci. Tu níže přenášíme od 14:45 živě:

Lagardová na konferenci nejprve zopakovala oficiální prohlášení po měnovém rozhodnutí. Poté dosud nejvýraznějšími slovy byla formulace o rizicích pro vývoj ekonomiky, soustřeďujících se směrem jejího poklesu. Růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí proti prvnímu dle Lagarodové "pravděpodobně zvolnil", přitom vysoké dle ní zůstává tempo domácí inflace a zvýšení růst mezd, který by měl korigovat až v průběhu roku 2025. Následně v souladu s očekáváním trhů opakuje, že ECB jde za 2% inflačním cílem, avšak odmítá se zavazovat ke konkrétním časovým milníkům. Euro zůstávalo na hlavním měnovém páru k americkému dolaru klidné na dosah hladiny 1,0930, to změnila následující věta Lagardové. Všechny indicie výše nedávají jasnou zprávu o zářijovém postoji ECB, až ta bude mít k dispozici nová data z ekonomiky a sama Lagardová to obratem potvrdila: "Zářijové rozhodování ECB ( sazbách) zůstává otevřenou otázkou". Po těchto slovech se EURUSD posunul pod 1,0920. Pohyb je to viditelný, nikoli dramatický.

„K přesnému termínu se prezidentka Lagardová jako vždy odmítne zavazovat, ale trh sází na září, a pokud má ECB podobný pohled, aspoň trochu by se to v rétorice mělo odrazit. Pokud nepřijde překvapení v podobě nějaké jestřábí poznámky, pro trhy by dnešní zasedání mohlo vyjít víceméně neutrálně,“ poznamenal ještě před rozhodnutím ECB hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Také analytický tým ČSOB předpověděl, že po červnovém snížení úrokových sazeb na 3,75 % si dnes ECB vybere první pauzu v tomto cyklu. „Sama centrální banka tento krok trhům víceméně signalizovala, a to z důvodu absence významnějších makro čísel od posledního zasedání. K dispozici nebude tentokrát ani aktualizovaná prognóza odborného aparátu, jež se s návratem k vpřed hledící měnové politice stává opět důležitým vodítkem pro rozhodování Rady guvernérů o nastavení úrokových sazeb. Centrální banka tak zatím nemá důvod spěchat se sazbami směrem dolů. Dostupná data za poslední měsíc a půl byla zhruba v souladu s prognózou. Celková inflace v červnu dle očekávání poklesla, nicméně jádrové tlaky byly mírně vyšší, než ECB očekávala. Vysokofrekvenční indikátory mzdové dynamiky – pro centrální banku nyní zásadní proměnné – ukazují na stále zvýšenou dynamiku. Na druhou stranu, slabší podnikatelské nálady (PMI) signalizují pomalejší růstovou dynamiku oproti prognóze,“ shrnuli analytici ČSOB.

„Zásadní čísla bude mít ECB k dispozici až před zářijovým zasedáním – jde o data k produktivitě (14. srpna), mzdy (22. srpna) a jednotkové pracovní náklady a zisky (6. září). Proto se na dnešním zasedání bude centrální banka znovu zaklínat závislostí na příchozích datech. A přestože ECB dá minimálně implicitně najevo, že výhledově směřuje k nižším úrokovým sazbám, explicitní guidance nebo dokonce závazek rozhodně nečekejme, poznamenal analytický tým.

Očekáváním ČSOB/Patria je nadále, že se k dalšímu 25bodovému snížení sazeb se ECB odhodlá v září. „Nejedná se nicméně o „done deal“, zvláště pokud by negativně překvapila mzdová dynamika nebo inflace. Do konce roku by pak mohla centrální banka přidat ještě jedno standardní snížení sazeb, což je scénář, se kterým jsme v tuto chvíli zajedno s peněžním trhem. V první polovině roku 2025 pak odhadujeme pokles depozitní sazby na námi odhadovou neutrální sazbu 2,75 %,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Někteří zástupci ECB považovali červnové snížení sazeb za unáhlený krok. Zdůvodňovali to tím, že se pokrok ve snižování inflace na dvouprocentní cíl zastavil. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pak vyjádřila opatrnost, pokud jde o další snižování úrokových sazeb.

"Silný trh práce znamená, že si můžeme dát na čas se shromažďováním nových informací,“ řekla na nedávném fóru ECB v portugalské Sintře s odkazem na nezaměstnanost v eurozóně. Ta byla v květnu na rekordně nízké úrovni 6,4 procenta. Šéfka ECB ale dodala, že je třeba si také uvědomit, že vyhlídky růstu zůstávají nejisté. V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta.

Míra inflace v eurozóně byla v červnu na 2,5 procenta. Zpomalila tak z květnových 2,6 procenta, v dubnu a v březnu činila shodně 2,4 procenta. Problematická ale zůstává jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny. Ta v červnu zůstala na úrovni 2,9 procenta.