Izrael a Spojené státy dnes zahájily rozsáhlý letecký útok proti Íránu, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Přinášíme souhrn dosavadního vývoje.
Izraelská armáda oznámila, že dnešní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně 200 bojových letounů útočilo na 500 cílů, informovala podle agentury AFP.
"Od časných ranních hodin provedlo přibližně 200 bojových letounů .. masivní úder proti raketovým a obranným systémům íránského teroristického režimu v západním a středním Íránu," uvedla armáda. A dnešní útoky na Írán označila za největší úder v historii izraelského letectva.
Íránská armáda následně v odvetě vyslala balistické rakety a drony na Izrael a několik zemí Perského zálivu, kde podle šéfa diplomacie Abbáse Arakčího jen v sebeobraně útočila na americké základny.
Dnešní americké a izraelské útoky si podle dosavadních informací vyžádaly nejméně 201 obětí a 747 zraněných, informovala íránská média s odvoláním na místní Červený půlměsíc.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce před 16:00 SEČ avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn. Snímky z Teheránu zároveň zachycují, že při útoku byla patrně zničena Chameneího rezidence. Agentura Reuters později s odvoláním na člena městské rady Teheránu informovala, že při americko-izraelských úderech byli zabiti zeť a snacha Alího Chameneího. Podrobnosti zatím nejsou k dispozici.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí v rozhovoru se stanicí NBC News uvedl, že je Chameneí naživu. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitele napsala, že Chameneí je na bezpečném místě a že v Teheránu nebyl.
Po amerických a izraelských úderech na Írán dnes na Blízkém východě vypukl dopravní chaos. Letecké společnosti zrušily lety po celé oblasti včetně nejrušnějšího dopravního uzlu na světě, mezinárodního letiště v Dubaji, které v loňském roce odbavilo téměř 100 milionů cestujících. Internetové mapy sledující pohyb letadel ukazují, že vzdušný prostor na Íránem, Irákem, Kuvajtem, Izraelem a Bahrajnem je prakticky prázdný. Podle informací agentury AFP uvízly na letištích v oblasti desítky tisíc lidí.
Blízkovýchodní letiště patří k nejrušnějším na světě. Pokrývají oblast, která se rozkládá od Íránu a Iráku po Středomoří, a slouží jako klíčové dopravní uzly spojující lety mezi Evropou a Asií. Uzavření těchto letišť znamená, že jen málo míst na planetě nepocítilo následky, píší agentury.
Podle analytické společnosti Cirium, která poskytuje informace z oblasti letectví a cestovního ruchu, zrušily letecké společnosti asi polovinu letů do Kataru a Izraele, a zhruba 28 procent letů do Kuvajtu. Celkem bylo zrušeno asi 24 procent letů na Blízký východ a z něj. Z Letiště Václava Havla v Praze byly dnes zrušeny vyšší jednotky letů do Tel a Dubaje.
Kvůli situaci v Íránu a na Blízkém východě se v neděli uskuteční videokonference ministrů zahraničí členských zemí EU. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová to večer uvedla na síti X.
Protože dnes neobchodují klíčové futures kontrakty, zatím nenabídneme odhad pondělního vývoje na trzích. Dopad bezesporu bude na oblast energií, tedy ropu a plyn. V centru pozornosti bude také lodní doprava přes Hormuz, kudy prochází krom jiného zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Pokud by došlo k útoku na tamní íránskou distribuční facilitu ropy s kapacitou více než 2 milionů barelů ropy denně, půjde o zásadní úder íránské ekonomice.
Američtí spojenci v regionu – Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar – tlačily obě strany, tedy USA i Írán – k diplomatickému řešení. Mnohatýdenní regionální konflikt zahájených rozměrů je pro ně noční můrou a výraznou ekonomickou hrozbou. Údery dnes zaznamenaly Kuvajt, Bahrajn, Katar nebo Dubaj.
Ceny ropy končily obchodní týden se ziskem pod 3 procenty a nejvýše od července. Členové OPEC+ dle provotních signálů zváží rozšíření dodávek ropy na trh v zájmu jeho stabilizace. Páteční stav futures hovořil u amerického indexu DJIA o 1% poklesu, u S&P 500 a Nasdaqu o poklesu blíže půlprocentu. S nárůstem geopolítického napětí lze očekávat širší otřes.