ECB od minulého čtvrtka každý den pumpuje miliardové částky na peněžní trh. Uklidnit trhy peněžními injekcemi se snaží i jiné centrální banky. Následují odpovědi na otázky, které se v souvislosti s tím mohou vynořit.
1. Je na světě málo peněz?
Ne. Centrální banky pumpují do oběhu již několik dní miliardy eur a dolarů, aby pomohly překonat nedostatek peněz na mezibankovním trhu. Toto opatření však nemění nic na tom, že na světě nadále existuje peněz nadbytek. A to zejména díky tomu, že po asijské krizi v roce 1997 a teroristických útocích v září 2001 snížily centrální banky po celém světě hlavní úrokové sazby na historicky nízkou úroveň a zaplavily tak světovou ekonomiku levnými penězi. To umožnilo investorům pouštět se do stále riskantnějších investic – účet za tyto neseme nyní v podobě současné finanční krize.
2. Proč vůbec potřebují banky krátkodobě peníze?
Banky potřebují peníze, aby je mohly půjčovat ve formě úvěrů nebo splácet střadatelům. Pokud banka nedisponuje dostatečnou likviditou, nemůže dostát svým závazkům. Na peněžním trhu banky mezi sebou obchodují krátkodobě velké sumy. Kdo má přebytky, půjčí je přes noc jiným bankám a získá za to úroky. Přesto si nyní mnohé banky peníze raději nechávají „na skladě“, místo aby je půjčovaly jiným. Obávají se totiž, že právě ten partner, kterému peníze poskytnou, se stane příští obětí americké hypotéční krize.
3. Odkud má centrální banka peníze?
Když ECB pumpuje peníze do finančního systému přes komerční banky, dělá v podstatě totéž, co jakákoli jiná banka. Půjčuje peníze proti zajištění a úroku. Jako zajištění přijímá jen prvotřídní vklady, které banky musí skládat. K poskytování krátkodobé likvidity používá ECB tendry. V rámci nich nabídne bankám peníze za určitou minimální úrokovou sazbu, na kterou zase komerční banky odpoví svými nabídkami. Kdo nabídne nejvyšší sazbu, dostane jako první požadovanou sumu peněz. Pak přijdou na řadu ostatní banky, dokud jsou uspokojeny všechny banky nebo se spotřebuje poskytnutá suma peněz.
4. Proč musí právě ECB poskytnout tolik?
ECB otevírá svá stavidla zvláště výrazně. Zatímco ve čtvrtek a v pátek dala Evropská centrální banka bankovnímu systému k dispozici 156 mld. eur, zasáhl Fed jen 45 mld. eur. Důvodem byla výrazná nervozita mezi evropskými bankami po hrozícím bankrotu německé IKB. ECB nyní sice nadále pokračuje v dodávání peněz bankám, jeho množství se však již výrazně snížilo. To je známka toho, že se situace uklidňuje.
5. Jak dlouho v tom mohou banky pokračovat?
Principielně mohou centrální banky poskytnout tolik likvidity, kolik jí je možné zajistit vklady s vysokou bonitou. Pro své tendry centrální banka ani nemusí tisknout nové peníze, ale dá k dispozici proti zajištění elektronickou cestou již existující finanční prostředky, které po krátké době znovu vymění.
Tento postup může centrální banka teoreticky opakovat dlouho. Nicméně tím léčí jen příznaky a ne příčinu problémů. Její nejdůležitější úlohou je znovu obnovit důvěru, aby peněžní systém mohl co nejrychleji zase fungovat normálně a bez pomoci finančních injekcí.
6. Proč nikdo nerozpoznal nebezpečí včas?
Varování před prasknutím americké nemovitostní bubliny se objevovala již několik měsíců. Někdy k němu muselo dojít. Banky zasypávaly spotřebitele levnými úvěry. Vlastní kapitál nemusel použít nikdo, kdekdo si mohl dovolit vlastní bydlení. Pak ale začaly úroky růst a náhle nemohli právě ti spotřebitelé, kteří neměli v zásobě žádné majetkové hodnoty, své dluhy při těchto úrocích splácet. To postihlo nejen malé regionální banky, ale i velké finanční domy na celém světě. Tyto úvěry byly totiž poskytovány všude a riziko bylo prodáváno dál.
7. Co to bude banky stát?
Opatrným bankám, které peníze raději zadrží, než aby je půjčily dál, hrozí výpadky v příjmech. Pokud své peníze půjčí jiným, dostanou více, než kdyby je investovaly do těch nejbezpečnějších cenných papírů.
8. Zdraží úvěry?
Zatím není třeba počítat s tím, že úvěry zdraží. V posledních měsících měly banky stejně spíše problémy s tím, najít pro své úvěry odbyt, neboť díky výbornému stavu ekonomiky disponuje většina společností dostatkem vlastních prostředků pro investice. To se však může rychle změnit. Pokud bude nejistota na trzích přetrvávat, zůstanou banky v poskytování úvěrů spíše zdrženlivé. A pak by mohlo dojít k obávané úvěrové tísni.
9. Co to znamená pro ekonomický růst?
Největší evropská ekonomika zatím této krizi docela dobře odolává. „Expanze je nedotčena a aktuální problémy na finančním trhu by ji neměli významným způsobem uškodit,“ říká německý ekonomický expert Bert Rürup. V současné době profitují společnosti nejen z exportu, ale především ze znovu oživené domácí spotřební nálady.
Pokud však v důsledku krize banky omezí poskytování úvěrů firmám a spotřebitelům, mohlo dojít k utlumení domácí poptávky. A to by spustilo řetězovou reakci: menší poptávka spotřebitelů – snižování produkce firem – odbourávání pracovních míst...
Článek je volným překladem z německého serveru Welt Online