Následuje plné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 7. února 2008, na kterém byli přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.
Bankovní rada vyslechla prezentaci první situační zprávy v roce 2008, jejíž obsahem byla především nová makroekonomická prognóza. Nová prognóza reaguje mimo jiné na změny vnějšího prostředí, kde se začínají projevovat negativní dopady turbulencí na finančních trzích do hospodářského růstu hlavních světových ekonomik. Došlo ke snížení výhledu ekonomické aktivity pro země eurozóny. Očekávaná reakce měnových autorit posunula výhled úrokových sazeb Euribor směrem dolů. Pokles Euriboru byl přitom tlumen obavami ECB z relativně vysokého růstu cenových indexů, jejichž výhled byl od předchozí prognózy přehodnocen vzhůru. Tento vysoký růst cen souvisel mimo jiné s vysokými cenami energií a pohonných hmot a s přehodnocením výhledu cen ropy vzhůru až o 25 USD za barel. Z hlediska evropské ekonomiky byl tento růst jen částečně mírněn znehodnocením kurzu USD/EUR.
Nastavení počátečních podmínek prognózy předpokládá poměrně silné poptávkové inflační tlaky z reálné ekonomiky, které vyplývají především z kladné mezery výstupu. Reálné mzdy působí opět mírně protiinflačně. Index reálných měnových podmínek je mírně uvolněný ve své úrokové složce a přísný ve složce kurzové. V průběhu roku 2008 prognóza předpokládá poměrně rychlé vymizení poptávkových inflačních tlaků a jejich obrat ve směru protiinflačního působení. Toto souvisí s předpokládaným nižším růstem produktu 2008 i 2009, na kterém se projeví především nižší soukromá spotřebou a nižší čisté exporty. Protiinflačně budou působit i přísnější měnové podmínky.
Nová prognóza inflace vzala v úvahu též vyšší než očekávaný růst inflace ke konci roku 2007, který vyhodnocuje jako jednorázový šok související především s vývojem vnějšího prostředí. Podepsal se na něm vyšší růst cen potravin, cen pohonných hmot a regulovaných cen. Na krátkém konci prognózy bude působit vyšší než obvyklý příspěvek změn nepřímých daní. Predikce předpokládá, že tento šok poměrně rychle odezní v souladu s odezněním poptávkových inflačních tlaků a se zpřísněním měnových podmínek. Prognóza inflace je tak nejprve pro většinu roku 2008 nad předchozí prognózou, na horizontu měnové politiky pak klesá směrem k cíli.
S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní nejprve mírný nárůst nominálních úrokových sazeb, následovaný poklesem ještě v roce 2008. V roce 2009 je prognózována zhruba jejich stabilita.
V jádrovém predikčním modelu, který byl použit pro sestavení prognózy, došlo k několika významným modelovým změnám, které měly vliv na trajektorie inflace, hrubého domácího produktu a implicitních úrokových sazeb. Hlavní modelovou změnou bylo omezení průsaku šoků mezi jednotlivými cenovými okruhy, dále byla zvýšena váha budoucího vývoje ve tvorbě inflačních očekávání a pružnost reakce měnové politiky. V souvislosti s těmito změnami byl pak sestaven alternativní scénář prognózy, ve kterém jsou předpokládány stejné modelové mechanismy jako v předchozím modelu z 10. situační zprávy 2007. Tento alternativní scénář generuje oproti základnímu scénáři prognózy vyšší trajektorii inflace. V reakci na tento vyšší výhled inflace je s alternativní prognózou inflace konzistentní oproti základnímu scénáři vyšší trajektorie úrokových sazeb, které v průběhu roku 2008 postupně rostou.
Po prezentaci situační zprávy navázala bankovní rada svojí diskuzí rizik a nejistot spojených s novou prognózou. Bankovní rada se shodla na tom, že nejistoty spojené s měnověpolitickým rozhodováním jsou tentokrát vyšší než obvykle, přičemž rizika míří oběma směry. Tato rizika souvisejí jak s vývojem globální ekonomiky, tak s vývojem ekonomiky domácí. Bankovní rada věnovala pozornost vysokému růstu cen ke konci minulého roku. Došlo ke shodě na tom, že je tento nárůst zapříčiněn jednorázovými šoky mimo dosah měnové politiky, které postupně odezní. V této souvislosti zaznělo také přesvědčení, že by se měnová politika měla orientovat především na budoucí vývoj cen a nikoli reagovat na minulý inflační vývoj daný z části administrativními úpravami od 1.1.2008.
V souvislosti s pozorovaným vysokým růstem cen bankovní rada akcentovala také nejistoty spojené s možnými vyššími průsaky nákladových šoků do ostatních cenových okruhů. Zaznělo, že možnost takovýchto sekundárních dopadů je možné identifikovat například v nárůstu měřených inflačních očekávání. Někteří členové bankovní rady v této souvislosti zmínili svoji mírnou preferenci alternativního scénáře oproti scénáři základnímu. Zaznělo ale, že jak základní, tak alternativní scénář předpokládají pro první čtvrtletí podobný vývoj úrokových sazeb. Poměrně výrazné odchylky mezi nimi se projevují až v horizontu dvou kvartálů. Někteří členové bankovní rady zdůraznili svoji averzi vůči protisměrným pohybům úrokových sazeb v krátkém horizontu, předpokládaným v základním scénáři prognózy. Bylo uvedeno, že zvýšení úrokových sazeb na krátkou dobu nemůže ovlivnit inflaci ani inflační očekávání, pouze povede k zbytečnému rozkolísání finančních trhů a reálné ekonomiky. Jiní členové bankovní rady vyjádřili opačný názor a zdůraznili potřebu flexibilní měnové politiky.
Část členů bankovní rady vyjádřila své pochybnosti o v prognóze předpokládaném výrazném zpomalení hospodářského růstu české ekonomiky. Bylo uvedeno, že související rychlá změna cyklické pozice ekonomiky není příliš obvyklá, navíc jí zatím nenasvědčují ani poměrně příznivé údaje z trhu práce a další související ekonomické ukazatele. Oproti tomu ale bylo argumentováno, že se v našem hospodářském růstu může negativně projevit již zmíněné zpomalení světové hospodářské aktivity, které může být oproti předpokladům prognózy daleko výraznější. Zazněl také argument, že i v době souběžného nárůstu cen a zpomalení hospodářské aktivity by měla být centrální banka primárně zodpovědná za cenovou stabilitu. Bylo i řečeno, že globální vývoj lze z hlediska české ekonomiky považovat za příklad asymetrického šoku.
V rámci diskuze značné nejistoty ohledně budoucího vývoje americké ekonomiky a ekonomik našich hlavních obchodních partnerů byly zmíněny i další možné kanály dopadů do české ekonomiky. V souvislosti s nedávným dramatickým snížením úrokových sazeb v USA byla diskutována možnost výrazně nižších úrokových sazeb v eurozóně. Ty by, za jinak stejných podmínek, tlačily k poklesu úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem a k tlakům na zhodnocování kurzu koruny. Zpomalení globální ekonomické aktivity by také mohlo vést k určitému oslabení poptávkových tlaků na růst světových cen potravin a cen ropy, které v nedávné minulosti výrazně rostly a přispívaly tak k nákladovému šoku do našich cen. Odeznění tohoto šoku především v cenách potravin a v cenách pohonných hmot by tak mohlo být oproti předpokladům prognózy rychlejší. Na druhou stranu zaznělo, že předchozí růst světových cen potravin i cen ropy byl zapříčiněn jednak nepříznivými nabídkovými faktory, jednak zvýšenou poptávkou rychle rostoucích asijských ekonomik, u kterých se dá vysoká poptávka očekávat i nadále.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 % s účinností od 8. února 2008. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 2,75 %, respektive 4,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Niedermayer, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Hampl a vrchní ředitel Tomšík. Dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Řežábek.