Bez dohody uzavřené v listopadu 2006 by muselo Česko podle ministerstva financí zaplatit Nomuře místo 3,6 miliardy korun celkem 20,6 miliardy korun. Stát tak dohodou o smíru ušetřil 17 miliard korun, uvedl na dnešní tiskové konferenci šéf mezinárodně právního odboru MF Radek Šnábl. Ekonomickou část dohody včetně vzorce pro výpočet ocenění dnes ministerstvo zveřejnilo. Zbytek dohody do ukončení všech sporů, včetně sporů s ČSOB, zůstane tajný.
Dohoda pomohla rovněž snížit úroky z odškodnění, které stát musí platit. "Kdyby se to úročilo standardně, tak by byl úrok pět až šest miliard korun. Jenom úrok by tak byl vyšší než celé existující odškodnění," uvedl Šnábl.
Podle vzorce pro výpočet odškodnění bude hodnota IPB, ocenění na 34,2 miliardy korun, snížena o částku deset miliard korun představující hypotetické požadované zvýšení základního kapitálu IPB jejími akcionáři. Nomura po uvalení nucené správy nabízela státu, že zvýší základní kapitál o tuto částku, a stát na tuto nabídku nereagoval. "Byl to významný argument Nomury v arbitráži, ve vzorci se nám podařilo jej využít v náš prospěch," uvedl Šnábl.
Dále je podle vzorce z částky vypočten podíl Nomury v IPB, který byl 46,16 procenta. Částka byla dále snížena o 8,4 miliardy, což představuje výnos Nomury z prodeje akcií IPB. O tyto obchody se vedou dlouholeté spory známé jako "České pivo".
Česko neuspělo s argumentem, že to byla nelegální transakce, v Londýně ani v Paříži. ČSOB neuspěla v Británii a Holandsku.
K výsledné částce kompenzace se následně přičte úrok ve výši šestiměsíční mezibankovní sazby Pribor, a to od 16. června 2000.
Obecně podle Šnábla je vzorec postaven tak, že pokud by bylo ocenění nižší než 28,1 miliardy korun, ČR by neplatila nic. V případě ocenění vyššího než 40,3 miliardy korun by bylo odškodnění bez ohledu na částku sedm miliard korun.
Dosud nejvíce Česká republika po prohrané arbitráži zaplatila společnosti , která financovala rozjezd televize . Firma Ronalda Laudera za znehodnocení své investice získala přes deset miliard korun. Částka, kterou Česko musí zaplatit Nomuře, je tak dosud druhou nejvyšší náhradou vyplývající z prohrané arbitráže.
Ze strany Nomury byla zkrachovalá IPB ohodnocena na 68,5 miliardy korun, přičemž ohodnocení provedl dřívější partner společnosti McKinsey a uznávaný expert Tom Copeland. Za Česko provedla ohodnocení americká Navigant Consulting, jež IPB ohodnotila na 26,7 miliardy korun. Následně minulý týden o ceně IPB rozhodli arbitři.
Podle dřívějších vyjádření představitelů MF je výsledek arbitráže s Nomurou zásadní kvůli požadované částce pro další spor státu, který se týká pádu IPB, a to s ČSOB. "ČSOB vždy argumentovala, že IPB v době převzetí neměla žádnou hodnotu. Arbitrážní tribunál nyní stanovil, že hodnota očištěné IPB byla 34,2 miliardy korun. Tuto částku bude ČR v arbitrážním řízení od ČSOB vymáhat," uvedlo již dříve MF.
Stát zažaloval ČSOB o 27 miliard korun. Tvrdí, že bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chce proto tuto sumu zpět.
ČSOB zase požaduje po státu zaplatit 1,7 miliardy korun. Částka představuje dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řeší jedna arbitráž.
Nomura, bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 pak Česko podepsalo s Nomurou smír.
Stát v současnosti čelí arbitrážím za stovky milionů korun. Nejnovější arbitráží, které bude muset stát zřejmě čelit, je spor s největší tuzemskou dřevařskou firmou CE WOOD. Ta bude podle dnešního tisku žádat od státu kolem 2,5 miliardy korun kvůli údajné diskriminaci a korupci při zadávání veřejných zakázek státním podnikem Lesy ČR.