Poslední dobou se čím dál více ukazuje, že eurozóna je spíše politický projekt, než optimální měnová oblast. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to prohlásil viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík.
„Hospodářská krize vytyčila zásadní otázku, jestli je eurozóna optimální měnová oblast. Ovšem stále víc se ukazuje, že jde spíše o politický projekt,“ řekl Tomšík. „Pokud se zdejší politická reprezentace rozhodne do ní vstoupit, mělo by to být až ve chvíli, kdy budeme minimalizovat rizika,“ dodal.
Naprosto klíčová je podle něj reforma veřejných financí. „Z maastrichtských kriterií nás trápí minimálně dvě čísla, deficit veřejných financí a státní dluh,“ připomněl viceguvernér. Zároveň se ohradil proti tvrzení, že se většina zemí do konce roku 2007, tedy v době před krizí, chovala v otázce dluhu zodpovědně. „Německo a Francie ještě v té době porušovaly Pakt stability a růstu,“ upozornil.
Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK, však v poslední době vidí jasnou změnu v chování těchto zemí. „Zvláště Německo tlačí ostatní země k vyrovnaným rozpočtům. To se velmi liší od tvaru eurozóny před dvěma až třemi lety,“ doplnil ekonom.
Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD a stínový ministr financí, připomněl slova prezidenta Václava Klause, že za šestiletého funkčního období guvernéra ČNB Miroslava Singera Česká republika euro určitě nezavede. „Eurozóna má velké problémy sama se sebou. Přijetí Estonska od příštího roku probíhalo s velkými problémy a myslím, že to bude na dlouhou dobu poslední země, která byla do skupiny zemí se společnou evropskou měnou přijata,“ řekl Mládek.
Podle něj je velmi reálná vize o vytvoření jakési „super-eurozóny“. Možnost dvourychlostní eurozóny zvažují Německo a Francie. Ta by od sebe oddělila silnější severní evropské země od slabších jižních států. Vytvoření „super-eurozóny“ by zpočátku mělo zahrnovat Francii, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Finsko. V širší eurozóně by naopak mohly zůstat Řecko, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Irsko.
„Nemáme žádnou evidenci, že by euro nějak výrazně pomáhalo, nebo naopak škodilo. Proto z ekonomického hlediska není žádná zvláštní nutnost nad tím nějak dlouze přemýšlet,“ myslí si ekonom Milan Zelený. Rovněž on vyjádřil obavu z „rozpolcení Evropské unie“. „Francie by pod svá křídla mohla vzít jižní země, sever by se pak měl spojit s Německem. Jenže to by z politických důvodů neprošlo a Německo by zůstalo izolováno,“ nastínil svou vizi.