Německá vláda během krize vsadila na podporu zaměstnanosti. Zatímco v USA došlo k nárůstu nezaměstnanosti na 10 %, u našich sousedů klesla na 7 %, tedy nejníže za posledních 17 let. Program zvaný „kurzarbeit“ zajistil firmám dotace ze státní poklady za to, že zkrátí pracovní dobu svým zaměstnancům a nepřistoupí k propouštění. Poskytnutím dotací společnostem jako a tak spolková vláda zachránila téměř půl milionu pracovních míst.
Mezinárodní měnový fond označil tento model za účinnou ochranu před projevy strnulostí na trhu práce. Nicméně nezanedbatelnou nevýhodou takovéto politiky zaměřené na udržení stabilní zaměstnanosti je, že ve fázi oživování firmy nenajímají nové zaměstnance tak jako v jiných zemích. Tento fakt ohrožuje sílu ekonomického růstu a „kurzarbeit“ si tak může začít vybírat svou daň.
„Vláda odvedla udržením zaměstnanosti dobrou práci, bezpochyby jde o ohromný úspěch. Problémem ale je, že trh práce a následně i spotřeba neporostou ve fázi oživení tak, jak by rostly za normálních okolností,“ uvedl ekonom Klaus Baader.
V rámci „kurzarbeit“ platí německé firmy svým zaměstnancům pouze za odpracované hodiny, vláda pak poskytuje až 67 procent zbývající části mzdy. Podle Federal Labor Agency podpořil program až 1,5 milionu zaměstnanců v 63 tisících firem, počet zachráněných pracovních míst je odhadován za 487 251. V květnu loňského roku prodloužila německá vláda maximální dobu vyplácení těchto benefitů na dva roky z předchozích šesti měsíců. Doplňkovým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti se stal i takzvaný „účet pracovní doby“, který využívá zhruba polovina všech německých společností. Ušetřené neodpracované hodiny z dob klesající poptávky jsou v rámci pomyslného účtu přesunuty na dobu ekonomického růstu, bez nutnosti přizpůsobovat výši mezd. „Společnosti nahradily rigidně stanovené počty pracovních hodin flexibilním systémem, který jim umožňuje dýchat v souladu s ekonomikou,“ uvedl hlavní ekonom Joerg Kraemer.
Šéf agentury Frank-Juergen Weise uvedl, že společnosti ušetřily krácením úvazků v průměru třetinu kapacit, kterou nyní mohou znovu obnovit, aniž by museli v současnosti najímat nové zaměstnance. Agentura tak odhaduje, že v příštím roce vznikne v Německu pouhých 30 až 50 tisíc nových pracovních míst. V době růstu a opětovného najímání v jiných zemích tak bude německá poptávka po pracovní síle minimální.
Achillovou patou „kurzarbeitu“ a jí podobných programů je, že narušují síly hýbající trhem práce a způsobují tak odchýlení výstupu ekonomiky od vývoje nezaměstnanosti. „Hrubý domácí produkt Německa může růst o více než 7 procent, aniž by došlo k růstu zaměstnanosti, pokud se počet odpracovaných hodin na zaměstnance a produktivita vrátí na předkrizové úrovně,“ uvedla OECD. „Dosažení takové míry růstu bude zřejmě trvat několik let, není proto pravděpodobné, že pokles nezaměstnanosti z předchozích měsíců potrvá i ve zbytku roku“.
To může představovat vážný problém pro německou ekonomiku, která se tradičně potýká se zdrženlivostí domácích spotřebitelů. Bundesbank pro letošní a příští rok očekává, že i v případě oživení exportu poroste HDP země tempem 1,9 %, resp. 1,4 %.
„Systém krátkých úvazků rozhodně pomohl zabránit dočasným ztrátám pracovních míst v období krize, nicméně není všelékem na strukturální problémy. Žádný zázrak na trhu práce neexistuje,“ dodal hlavní ekonom v Mnichově Andreas Rees.
Čtěte také: Kurzarbeit a nezaměstnanost – může vláda zachránit pracovní místa?
(Zdroj: Bloomberg, The Economist)