Dluhová krize v Řecku vrátila do hry nejistotu ohledně dalšího vývoje v zemích střední a východní Evropy a odsunula hospodářskou stabilizaci této oblasti alespoň o rok. V rozhovoru pro německý Handelsblatt to uvedl šéf rakouské Raiffeisen International Herbert Stepic. Podle něj se růst špatných úvěrů v regionu nezastaví nejméně do poloviny roku 2011.
„Z krize se střední a východní Evropa ještě zdaleka nedostala. V březnu bych odpověděl mnohem příznivěji, ale krize v Řecku spustila další velkou nejistotu," řekl Stepic. „Budeme rádi, když skutečné stabilizace dosáhneme do poloviny příštího roku. Ve druhém nebo třetím čtvrtletí 2011 bychom měli dosáhnout bodu, kdy se objem špatných úvěrů přestane zvyšovat," uvedl pro německý list. Nová předpověď je podle Stepice výrazně méně příznivá, než dosavadní odhady banky i jeho osobní názor.
Krize podle Stepice přinesla výrazný nárůst skepse vůči euru a pozdrží další rozšiřování měnové unie. „V zemích, jako je Česká republika nebo Polsko, velmi dobře vidí obtíže a hospodářskopolitické souvislosti přijetí eura. Jen skrze nápravu vývoje rozpočtů většiny evropských zemí není nyní rozšiřování měnové unie možné už jen technicky nejméně do roku 2015,“ uvedl šéf Raiffeisen. Vývoj ve střední Evropě se podle Stepice ještě více diferencoval. „Zatímco země se silným exportem, jako jsou Polsko a ČR, pošly krizí relativně dobře, velké problémy mají země jižní Evropy, které silné exportní artikly nemají. Myslím tím Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko. Ukrajina či Rusko se mohou opřít o vývoz komodit,“ uvedl. ČR a Polsko se podle Stepice mohou opřít také o oživení v Německu. „Jeho míra mne nepřekvapuje. Produktivita a platy rostly v uplynulém roce velmi umírněně. Lze také hovořit o hospodářském propojení obou spojených částí Německa. V bývalých východních zemích přinesla krize zrcadlo předchozímu silnému růstu platů bez růstu produktivity. Německý průmysl je nyní mnohem více konkurenceschopný,“ uvedl Stepic.
Hůře než průmyslu se však daří německým bankám. „Německo je jednoduše přebankováno, podobně Rakousko. Přežívající koncept zemských bank je překonán. V jejich regionu je málo příležitostí k obchodu a růstu. K tomu ještě přistupuje fakt, že zemské banky (Landesbanken) silně investovaly do rizikových cenných papírů,“ upozorňuje šéf Raiffeisen s tím, že nevidí vůli ze strany bank či vlády na tom něco změnit. „Německé hospodářství, když se podíváte na investice ve světě, potřebuje více silných bankovních jmen, skutečně globálních hráčů. Nemusí to být jen ,“ uvádí šéf Raiffeisen. O něco dále je podle něho v tomto směru Rakousko. Stejným směrem jde podle něho spojení RZB a Raiffeisen International. „Synergické efekty odhadované na 60 až 115 milionů eur jsou jen vedlejší efekt. Klíčová je budoucnost banky a změna její struktury, zeštíhlení a produktivity,“ uvedl CEO s tím, že například v Rakousku počet poboček z 900 na konci 80. let klesl na nynějších 550 (vzpomeňme slova šéfa Este, která se chystá Raiffeisen v počtu poboček v Rakousku předehnat).
Také šéf Raiffeisen se dotkl bankovní daně v Maďarsku a očekávané daně v Rakousku a dalších zemích. „Nebezpečí pro bilanci není ani tak maďarská daň, jako rozšíření do dalších zemí. Problémem může být dvojí zdanění na lokální úrovni Maďarsku a pak ještě na úrovni celé skupiny Rakousku,“ uvedl Stepic.
Raiffeisen je druhou největší bankou, která v CEE regionu působí. Na rozdíl od bank v západní Evropě ukázaly výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí jejích rivalů nečekaný nárůst objemu rezerv na špatné úvěry ve východní Evropě. K těm patří na mladých evropských trzích vedle nejsilněji přítomné dále především rakouská a belgická KBC, ovládající tuzemskou ČSOB banku.
(Zdroj: Handelsblatt, Bloomberg, čtk)